Brno - Stát je povinen zajistit důstojný pohřeb občanovi, jehož majetek získá odúmrtí. Ne vždy ale tuto morální a právní povinnost skutečně plní, myslí si veřejný ochránce práv Otakar Motejl. Státní instituce dávají totiž přednost jediné formě pohřbu - kremaci, která je levnější než klasický pohřeb s uložením ostatků do hrobu. Motejl požádal ministerstvo financí, aby tento problém co nejdříve vyřešilo.
Motejl: Stát řádně nezajišťuje v některých případech pohřby
Ombudsman se s obdobnými případy setkal i v minulosti. Do úzkých se v nich dostali lidé, kteří chtěli vyhovět poslednímu přání svých blízkých a uspořádat jim za jejich peníze klasický pohřeb. Protože tito lidé odmítli kremaci, pozůstalým vznikly nemalé potíže.
Jeden z nich je nyní žalován státem o uhrazení částky 8 500 korun. Právě na jeho případ Motejl upozornil. Muž měl bezdětnou přítelkyni, která zemřela. Ještě před tím jej požádala o zorganizování církevního pohřbu. Dala dokonce příteli dispoziční právo ke svému bankovnímu účtu, aby mohl vše podle jejího přání zajistit. Muž jí do puntíku vyhověl. Zajistil církevní pohřeb. Zaplatil i nájem hrobového místa na 20 let. Vše řádně vyúčtoval a předal k dědickému řízení. Majetek ženy přešel takzvanou odúmrtí na stát, který na tom vydělal půl milionu korun. Soud v dědickém řízení neuznal nájem hrobového místa, náklady za kněze, mši ani výzdobu jako výlohy pohřbu.
Do případu pak vstoupil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který nyní po příteli zemřelé soudně vymáhá částku 8 500 Kč za tyto náklady. Ministerstvo financí dospělo k závěru, že není povinností státu sjednat nájem k hrobovému místu a je možné uhradit „úkony pro pohřbení mrtvého zcela nezbytné, což není nájem hrobového místa“. Ombudsman s tím nesouhlasí.
Motejl poukazuje na zákon o pohřebnictví, který uznává jako řádný způsob uložení ostatků buď kremaci, nebo klasický pohřeb. Podle ombudsmana není pochyb o tom, že pro pohřbení do hrobu je nutný i samotný hrob a je k tomu nutné sjednání nájmu na hrobové místo.