Praha - Vláda dnes schválila zprávu o stavu životního prostředí v roce 2007, podle které hlavním problémem v Česku zůstává znečištěné ovzduší. Narůstá množství emisí z dopravy, na zdraví obyvatel se podepisují také stále vysoké emise z energetiky a průmyslu. Podle ministra životního prostředí Martina Bursíka se ale po stagnaci v letech 2005 a 2006 životní prostředí v Česku začíná opět mírně zlepšovat.
Stav životního prostředí se v Česku zlepšuje, problémem zůstává znečištěné ovzduší
Ministr doplnil, že klesá i znečištění povrchových a podzemních vod a stoupá jakost vody. Klesá také energetická náročnost ekonomiky. „Je to modernizace průmyslu,“ podotknul Bursík s tím, že se mimo jiné rozšiřuje podíl obnovitelných zdrojů energie.
Díky mírné zimě a dobrým rozptylovým podmínkám se loni sice kvalita ovzduší v Česku meziročně zlepšila, plocha území se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska lidského zdraví se zmenšila z 29 procent v roce 2006 na 6,3 procenta v roce 2007, i na tomto území ale žije třetina populace země. Za zlepšením stojí příznivé meteorologické podmínky. Nejproblémovějším regionem zůstává Moravskoslezský kraj.
Z dat o množství jemných prachových částic ve městech lze podle zprávy odhadnout, že jejich emise zavinily loni o 2,4 procenta vyšší úmrtnost. V místech s nejvyššími koncentracemi polyaromatických uhlovodíků onemocní podle odhadů rakovinou na 1 000 obyvatel o jednoho člověka víc než v čistším prostředí. Na třetinu vzrostl vinou špatného ovzduší počet alergických dětí.
Zpráva také konstatuje, že emise skleníkových plynů po strmém poklesu v úvodu 90. let dále neklesají, v posledních letech dokonce zaznamenaly mírný nárůst. Strmě rostou hlavně emise z mobilních zdrojů, které v roce 2006 dosáhly 13 procent celkových emisí. Emise skleníkových plynů v ČR patří mezi nejvyšší v Evropě, činí 14,5 tuny na jednoho obyvatele. Průměr evropské sedmadvacítky je o čtyři tuny nižší.
Podle předběžných odhadů produkce nejvýznamnějšího skleníkového plynu - oxidu uhličitého - loni opět narostla, a to o téměř čtyři procenta, což představuje šest milionů tun. Za čtyřmi miliony tun emisí oxidu uhličitého stojí podle zprávy veřejná energetika, zbývající nárůst pochází z dopravy a průmyslové výroby.
Největší zátěž na životní prostředí: nákladní silniční doprava
Podle statistik se silniční doprava podílela v roce 2006 na emisích dusíku 32 procenty, je odpovědná za třetinu jemného prachu a téměř polovinu množství velmi jemných prachových částic. Třetina jemného prachu vzniká také vytápěním domácností. Využívání tuhých paliv pro vytápění domácností klesá jen velmi pomalu. V nákladní dopravě zajišťuje 71 procent přepravních výkonů nákladní silniční doprava, jejíž zátěž na životní prostředí je ze všech druhů nákladní přepravy největší. Dobrou zprávou je, že výkony nákladní železniční dopravy meziročně stouply o 3,3 procenta, což při stagnujících celkových objemech nákladů naznačuje zastavení nárůstu silniční dopravy. S ohledem na emise ekologové vítají pokles energetické náročnosti ekonomiky, od roku 2005 klesá zhruba o šest procent za rok.