Velký pátek má být státní svátek, potvrdili senátoři. Přímou volbu prezidenta odmítli

Praha - Ve Valdštejnském paláci dnes zasedá Senát - naposledy v předvolebním složení. Ústředním tématem jednání je otázka ústavnosti existence Komunistické strany Čech a Moravy, uzákonění Velkého pátku za státem uznaný svátek už senátoři podpořili. Původně měl Senát projednávat také smlouvy o radarové základně USA na českém území, občanští demokraté ale jejich zařazení na seznam schůze nepodpoří. Podle předsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS) se budou projednávat v prosinci a již v novém složení.

Zelený čtvrtek a Velký pátek u senátorů prošly

Velký pátek a Zelený čtvrtek se možná stanou novými státními svátky. Senát dnes totiž v prvním kole podpořil návrh senátora Martina Mejstříka, aby se tyto dny staly státem uznanými svátky, během nichž se nemusí pracovat. Návrh nyní před konečným schvalováním v horní komoře posoudí senátní výbory. Pokud poté Senát novelu zákona přijme, budou jí muset ještě posoudit poslanci.

Zelený čtvrtek i Velký pátek jsou křesťanskými svátky. První připomíná poslední večeři Ježíše Krista s jeho učedníky, druhý pak Kristovo obětování se na kříži. Mezi státem uznanými svátky má Velký pátek řada zemí, například Velká Británie, Irsko, Španělsko nebo některé skandinávské státy, Dánsko a Norsko pak i Zelený čtvrtek. Z českých sousedů světí Velký pátek v Bavorsku, Sasku a na Slovensku, ne však v Rakousku a Polsku.

Přímá volba prezidenta neprošla

Senátoži zamítli návrh na zavedení přímé volby prezidenta vypracovaný Janem Horníkem (Klub otevřené demokracie). Nejčastější zdůvodněním bylo, že v současnosti nepanuje shoda v tom, jaké by mělo být postavení hlavy státu a zda by jeho pravomoci neměly být změněny. Objevily se také názory, že Horníkův text je málo propracovaný vzhledem k tomu, že nedomýšlí dopady změny způsobu volby na ústavní systém. Sám Horník v debatě uvedl, že předloha vymezuje minimum k umožnění přímé volby.

Horníkův návrh byl jedním z čtyř připravovaných návrhů na to, aby
prezidenta mohli volit lidé přímo. V Senátu dnes proti němu hlasovalo 35 ze 65 přítomných senátorů. Horník se obává, že senátoři nemají politickou vůli nějaký návrh na přímou volbu schválit a že by to lidem měli říct narovinu. „Najděme v sobě tu sílu,“ řekl Horník po diskusi. Pokoušel se také o to, aby se o jeho návrhu v horní komoře ještě několik měsíců debatovalo. Senátoři ale jeho pokus o odročení jednání neschválili. 

Šustrová novou členkou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů  

V tajné volbě pak senátoři zvolili novou členkou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Publicistka a někdejší mluvčí Charty 77 Petruška Šustrová obdržela 45 hlasů a porazila historika a bývalého poslance ČSSD Vladimíra Cisára. Oba kandidáty navrhla Strana zelených. Šustrová v radě obsadí místo po bývalém ministru životního prostředí Ivanu Dejmalovi, který počátkem února zemřel. Sedmičlenná rada ústavu je tak opět kompletní.

Senát přijal i návrh zákona o dluhopisech, který státu umožňuje, aby mohl i letos skupovat vydané státní dluhopisy před jejich splatností, pokud by tím ušetřil částku na jejich splacení. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) ale senátorům řekl, že kvůli světové finanční krizi letos stát této možnosti nevyužije.