Praha - Poslanci na konci října jako součást novely trestního řádu schválili i návrh, který zakazuje zveřejňování informací z policejních odposlechů. Autorem návrhu je předseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny za ODS Marek Benda. Podle kritiků by ale tato novela mohla výrazně omezit média v informování o zločinech. Osm šéfredaktorů největších zpravodajských médií se už proti plánovanému zákazu postavilo, když poslali do Senátu dopis, ve kterém senátory vyzvali, aby se zástupci médií o návrhu v horní komoře veřejně diskutovali.
Média odmítají zákaz zveřejňování odposlechů
„Považujeme za smutné a varující, pokud by měli být novináři trestáni za to, když zveřejní informace z odposlechů, které jsou jednoznačně ve veřejném zájmu,“ uvedl Robert Čásenský, šéfredaktor MF Dnes.
Podle Marka Bendy je účelem návrhu především ochrana podezřelých z trestných činů, kteří byli vyšetřováni, ale nedostali se před soud. „Ale pokud ten člověk nebyl odsouzen, tak odposlech byl zbytečný - a teď někde leží a má vylézat ven,“ rozhořčuje se Benda.
Celá myšlenka zákazu zveřejňování odposlechů prý vznikla v okamžiku, kdy si podle Bendy všichni s radostí četli v novinách odposlechy fotbalových funkcionářů. „A mně to přišlo naprosto neskutečné, že se to může dít - tam žádný veřejný zájem nebyl,“ tvrdí Benda.
„Mám dojem, že politici zákon změnili, aby chránili sami sebe“
S tím ale představitelé médií zásadně nesouhlasí. „Když zmíníme poslední případ, Krakatice, Ivana Langera, Vlastimila Tlustého, Miroslava Šloufa, tak premiér sám říká, že politici znemožňovali policii, aby to vyšetřila. Jak se potom můžete spolehnout na to, že takové případy budou dovedeny před soud?,“ ptá se Čásenský a dodává: „Mám dojem, že politici ten zákon změnili, aby chránili sami sebe.“
I podle názoru sociologa médií Jaromíra Volka je zásah do novinářských svobod nejvýznamnější počin od počátku devadesátych let. „Zásah považuji za očekávatelný, reaguje na řadu novinářských selhání a etických pochybení, ale zároveň útočí zcela evidentně na novinářskou svobodu,“ dodává Volek. Navíc si není jistý zda jde o poslední krok.
Poslanci poukazovali na zveřejnění telefonních odposlechů zavražděného kontroverzního podnikatele Františka Mrázka, ze kterých plyne, že někteří politici údajně spolupracovali s organizovaným zločinem. Média v tom využívají především informace ze spisu Krakatice. Údajného kmotra českého podsvětí začali policisté odposlouchávat v roce 1999. Některé policejní odposlechy unikly a způsobily skandál. Mrázek si totiž z koupených odposlechů dělal vlastní archiv.
Další výraznou kauzou spojenou s odposlechy je tzv. Kubiceho zpráva, která také mluví o přerůstání zločinu do státní zprávy. Po jejím úniku do médií pouhé čtyři dny před volbami v roce 2006 začala Inspekce ministra vnitra odposlouchávat některé politiky, policisty a novináře.
Nejznámější kauzy související s odposlechy:
Korupce ve fotbale
Patrně nejznámější případ zveřejnění odposlechů v médiích souvisí s rozsáhlou korupční aférou ve fotbale, která začala zatčením sportovního ředitele klubu 1. FC Synot Jaroslava Hastíka a rozhodčího Stanislava Hrušky 30. dubna 2004. Na základě telefonických odposlechů obvinila policie oba muže z korupce. V dalších týdnech a měsících kauza nabrala rozsáhlých rozměrů a v médiích se začaly objevovat úryvky z policejních odposlechů, v nichž výraznou roli hrál především sportovní ředitel klubu Viktoria Žižkov Ivan Horník. Způsob, jakým se spolu fotbaloví funkcionáři a rozhodčí bavili, vyvolal velký ohlas ve veřejnosti a v podání herců Petra Čtvrtníčka a Jiřího Lábuse byl dokonce převeden na divadelní jeviště.
Případ exposlance Vladimíra Doležala
V lednu letošního roku se do rukou novinářů dostaly přepisy policejních odposlechů v případu bývalého poslance za ODS Vladimíra Doležala, který byl obviněn z pomoci k přijímání úplatku. Z odposlechů vyplývalo, že se Doležal pokoušel ovlivnit vyšetřování svého případu. Podle ministerstva vnitra pocházejí z vyšetřovacího spisu, který státní zástupkyně poskytla Poslanecké sněmovně. Ministr vnitra František Bublan uvedl, že v době, kdy odposlechy unikly do médií, byl už spis odtajněn. Nebyl proto spáchán trestný čin.
Odposlechy související s případem soudce Jiřího Berky
Na veřejnost se počátkem letošního roku dostaly také policejní odposlechy související s případem soudce Jiřího Berky, který je spolu s dalšími osobami stíhán za to, že údajně zmanipuloval konkurzy několika firem. Kvůli informacím v odposleších rezignoval šéf Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Jan Mareš, soudce pražského vrchního soudu Zdeněk Sovák byl dočasně zbaven výkonu funkce a odvolán byl i místostarosta Lovosic na Litoměřicku Miroslav Závada (ODS).
Kauza Kořistka
Zpravodajský server Aktuálně.cz informoval, že obdržel od anonymního odesílatele dosud nedostupné telefonní odposlechy, které policie pořídila při vyšetřování údajné korupční aféry spojené s unionistickým poslancem Zdeňkem Kořistkou a ODS. ODS předloni čelila podezření, že se prostřednictvím asistenta předsedy strany Marka Dalíka pokusila Kořistku uplatit deseti miliony korun, aby jí pomohl svrhnout tehdy vznikající kabinet Stanislava Grosse. Policie při několikaměsíčním vyšetřování kauzy pořídila se souhlasem soudu desítky hodin odposlechů. Letos v dubnu Nejvyšší státní zastupitelství případ definitivně odložilo.
František Mrázek