Praha - Ministr školství Ondřej Liška dnes ve Velkém zrcadlovém sále ministerstva udělil ocenění pro vědce za významnou badatelskou práci publikovanou v posledních pěti letech. Za rok 2008 ho převzali Karel Bouzek z Ústavu anorganické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Martin Petřek z Ústavu imunologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice v Olomouci a Miloš Grim z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Ministr školství ocenil vědce za mimořádný přínos výzkumu a vývoji
Pavel Krtouš z Ústavu teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze převzal za soubor prací na téma „Skryté symetrie v prostoročase vícedimenzionální černé díry a jejich důsledky“ medaili I. stupně.
Karel Bouzek se zabývá výzkumem vodivých polymerů jako nosičů katalyzátorů pro nízkoteplotní palivové články. Spolupracoval také s německými kolegy na vývoji autobusu, který bude jezdit na vodík a objeví se v první polovině příštího roku demonstračně v hromadné dopravě v Neratovicích. Spalovat bude vodík vznikající jako přebytek výroby v chemickém závodě Spolana Neratovice. Jeho tým byl přizván k realizaci evropského projektu zaměřeného na výzkum membrán a katalyzátorů pro vysokoteplotní palivové články.
Přední český imunolog Martin Petřek získal diplom za výzkum v oblasti imunologie a genetiky plicních nemocí: „Je to pro mě povzbuzení do další práce. Beru to jako ocenění celého týmu. Kromě desítky lidí v laboratoři také pro klinické lékaře a zdravotní sestry.“ Spolu s Bouzkem patří k nejmladším profesorům. Bouzek byl jmenován v 38, Petřek ve 40 letech.
Petřek stojí v čele laboratoře olomoucké fakultní nemocnice, která získala akreditaci jako první ve střední a východní Evropě. Jeho poslední práce oceněná nadací Paula Janssena byla hnacím motorem pro další desítky vědeckých skupin na celém světě. Bez výsledků laboratoře transplantační imunologie by nebyla možná například transplantace ledvin nebo kostní dřeně. Nyní se ve spolupráci s pneumology a molekulárními biology v Olomouci, Německu a Británii věnuje problematice plicní fibrózy.
Miloš Grim je specialista v experimentální a molekulární embryologii. Jedním z témat, kterému se jeho tým věnuje, je neurální lišta v průběhu ontogeneze a především osud buněk, které mají svůj původ v neurální liště. Jeho tým vypracoval efektivní metodiku pro izolaci kmenových buněk z vlasových váčků.