Praha - Pravicoví extremisté v Česku získávají stále větší vliv. Přitom se nejedná pouze o násilnosti, kterými na sebe upozorňují, ale o obecně vzrůstající popularitu extremistických hnutí. Podle odborníků na extremismus by radikálové v Česku mohli brzy usednout v obecních zastupitelstvech či v regionech.
Vliv krajní pravice v Česku roste
Naposledy, ale velmi hlasitě, se extremisté ozvali v Den boje za svobodu a demokracii, když v Litvínově vyšli se zbraněmi směrem k Janovu. Následovala bitva s policejními složkami, které se snažily zabránit střetu s ozbrojenými Romy. V nepříliš vzdálené budoucnosti by přitom tito extremisté mohli mít své zástupce v nejvyšších orgánech státu.
„Česká republika je v současné Evropě výjimečná tím, že krajní pravice nemá zastoupení na parlamentní a doposud ani regionální úrovni, takže nějaká expanze krajní pravice do stranickopolitické sféry a volební úspěchy by nebyly až takovým překvapením,“ říká k tomu politolog Miroslav Mareš.
A výsledky letošních voleb do krajských zastupitelstev potvrzují vzrůstající vliv krajní pravice v politické sféře. Dělnickou stranu volilo 29 tisíc lidí a v některých regionech získala dokonce větší počet hlasů než vládní Strana zelených.
Langer chce Dělnickou stranu zakázat
Ministr vnitra Ivan Langer nedávno prohlásil, že chce Dělnickou stranu zakázat. „Mohu všechny ujistit, že případný zákaz Dělnické strany by neznamenal konec činnosti,“ zareagoval na Langerovu iniciativu předseda Dělnické strany Tomáš Vandas.
To, že činnost extremistů bude v různých oblastech postupně sílit, potvrzují i odborníci. Stále navíc přibývá počet běžných občanů, kteří s extremisty sympatizují. Nebezpečnou rozbuškou by se mohly stát oblasti, kde žije větší počet cizinců či Romů hůře integrovaných do společnosti.
Po Janově může následovat Chánov a Žižkov
„Myslím, že se uzavřelo období, kdy jsme v podstatě v klidu mohli nastartovat integrační programy zejména ve dvou regionech, které jsou nejvíce zatíženy přítomností těchto lokalit, to znamená Ústecký a Moravskoslezský,“ uvedl sociolog Ivan Gabal.
„Je to nejen Litvínov, bude následovat Chánov a pravděpodobně i Žižkov,“ dodává k problematickým oblastem Klára Kalibová ze sdružení Tolerance a občanská společnost.
Podle odborníků na extremismus by muselo dojít k izolaci nejtvrdšího jádra Dělnické strany, aby se do budoucna snížilo riziko podobných násilností jako těch v Litvínově.
GALERIE
Policisté