Brno - Podle ombudsmana Otakara Motejla úřady porušily zákon při vyvlastňování pozemků pro znojemský obchvat. Ombudsman se tak postavil na stranu lidí, kterým stát kvůli stavbě silnice vzal zahrady a domy. Úřady se totiž při vyvlastnění řídily ještě neschváleným územním plánem. Majitelům pozemků tak svitla naděje, že soud nakonec vyvlastnění znovu zruší. Kancelář ombudsmana zastává názor, že české úřady a instituce neumí dostatečně pracovat se zákonem o vyvlastnění.
Vyvlastňování pozemků v Česku často probíhá pod nátlakem, říká ombudsman
Podle zástupkyně ombudsmana Jitky Seitlové úřady často vyžadují vyvlastnění pod nátlakem bez předchozí snahy se s vlastníkem pozemků domluvit o jejich prodeji. Majitelé pozemků to vnímají jako příkoří ze strany státu a využívají všech možných opravných prostředků, čímž se stavba prodlužuje a v konečném důsledku i prodražuje. Kanceláři ochránce práv se také nelíbí, že investoři v různých fázích přípravy stavby mění výkupní ceny pozemků, což může být příčinou konfliktů.
Seitlová: Investoři často vlastníkům vyhrožují
„Vyvlastňování bylo v minulém režimu zneužíváno a lidé jej vnímají velmi negativně. Nejde ale o pozůstatek komunismu, vyvlastnění je tradiční součástí našeho právního řádu již od roku 1867. Existují totiž stavby veřejného zájmu, jako jsou dálnice nebo protipovodňové opatření, které by bez něj nemohly vzniknout. Vyvlastnění by ale mělo být využíváno pouze ve zcela výjimečných případech poté, co nedojde k vzájemné dohodě,“ řekla Seitlová.
Investoři, kteří by podle zákona měli majitelům pozemků oznámit záměr stavby minimálně šest měsíců před výkupem pozemků, podle Seitlové často rozešlou dopis, ve kterém vlastníkům vyhrožují, že pokud pozemky neprodají, budou vyvlastněny.
Za vyvlastněné pozemky má majitel ze zákona nárok na takzvanou „obvyklou cenu“ odpovídající lokalitě. Právníci kanceláře veřejného ochránce práv se ale setkali i s chybnými znaleckými posudky na odkup pozemku. Ve Znojmě zase radnice vyvlastňovala pozemky na stavbu obchvatu, který nebyl v platném územním plánu uveden jako stavba ve veřejném zájmu. „Zemní plán byl změněn až následně. Pochybení nebyla napravena ani krajským úřadem v odvolacím řízení a nyní se případem zabývá správní soud,“ řekla Seitlová.