Zrušené ustanovení zákona dopadalo na ty cizince, kteří se v Česku zdržovali neoprávněně, například přišli o povolení k pobytu, případně v zemi žili pod falešnou identitou nebo bez dokladů. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského mají i takoví lidé právo na to, aby se mohli proti úřednímu postupu bránit u soudu.
Rychetský připustil, že soudní přezkoumávání bude pro Česko představovat určitou finanční zátěž. Cizinci, o jejichž vyhoštění se rozhoduje, totiž bývají umístěni ve vazbě. Mnoho z nich zřejmě možnost podat žalobu využije. „Česká republika již řadu let není státem tranzitním, pro řadu cizinců se stala zemí cílovou, kde by se velmi rádi usadili,“ připustil Rychetský.
Statut cizince bez oprávnění k pobytu mohou mít v budoucnu například zahraniční dělníci, kteří v zemi zůstanou i poté, co kvůli finanční krizi přijdou o práci. V takovém případě totiž musejí hned odjet do vlasti, což ale v řadě případů nedělají a v Česku zůstávají „na černo“.
Návrh na zrušení ustanovení zákona podal Nejvyšší správní soud (NSS). Poukázal na to, že dosud neexistoval žádný objektivní a nestranný mechanismus k prověření oprávněnosti vyhoštění.
