Praha - Čeští odborníci oponují studii Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), podle níž ve státech sedmadvacítky výrazně vzrůstá počet lidí nakažených salmonelózou a kampylobakteriózou - nejhorší situace má být právě v Česku. Podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta a Daniely Dědičové z Národní referenční laboratoře pro salmonely ale je evropská zpráva vytvořená chybně a počet obou průjmových onemocnění dlouhodobě klesá.
Hygienici: Česko salmonelóza výrazně netrápí, zpráva EU je nepřesná
Vít: V Česku klesl výskyt salmonelózy o 40 procent
Hlavní hygienik je přesvědčen, že tak důkladný systém hlášení infekčních nemocí praktickými i dětskými lékaři, jaký má Česká republika, není v řadě členských zemí unie běžný. Uvedl, že od roku 1999 klesl výskyt salmonelóz v Česku čtyřikrát a jen mezi léty 2007 a 2008 o 40 procent. To považuje za doklad dobré politiky v oblasti bezpečnosti potravin a dobrého chovu zvířat. Podle Víta klesl v Česku v posledních třech letech také počet případů kampylobakteriózy (průjmové onemocnění s horečkou a zvracením). Zatímco v roce 2005 bylo hlášeno 30 268 případů, v roce 2008 jich bylo o deset tisíc méně.
Kritizovaná evropská studie udává následující:
V roce 2007 onemocnělo v unii kampylobakteriózou celkem přes 200 000 lidí, což je čtrnáctiprocentní nárůst proti předchozímu roku. V Česku šlo asi o 24 000 nakažených, v přepočtu tedy o 234,6 případu na 100 000 obyvatel. To je nevyšší výskyt ze všech členských států unie. Nejhůř je na tom Česko podle této studie i u onemocnění salmonelózou. V unii touto infekcí onemocnělo v roce 2007 celkem 151 000 lidí, v Česku 17 000, což je v přepočtu přes 170 nemocných na 100 000 obyvatel.
Hlavní hygienik také poznamenal, že nízký výskyt průjmových onemocnění podezřele vykazují země, které vstup do EU teprve usilují. V Česku je zhruba 580 případů akutních průjmových onemocnění na sto tisíc obyvatel, zatímco například Turecko jich vykazuje 14.
Podle Dědičové je potřeba brát ohled také na to, že se v ČR kladl 40 let velký důraz na kvalitu terénních laboratoří, které byly v každém okrese. V Česku se tak vyšetřuje než v mnohých jiných evropských státech, a má proto značnou databázi - která odhalí více nakažených. Dalším problémem evropské statistiky má být vlastní přenos dat z národního systému do systému OCDC.