Praha - Vláda přijala po dnešním jednání reformu terciárního školství, kterou předložil ministr školství Ondřej Liška (SZ). Ondřej Liška (SZ) chce svou bílou knihou především posílit vazby mezi trhem a vysokými školami, připravit motivační financování vysokých škol nebo třeba restrukturalizovat vedení škol. Reforma prozatím se zavedením školného na státních vysokých školách nepočítá. První termín, kdy by přicházelo v úvahu, je rok 2014. S přípravou věcného záměru zákona by měl ministrovi pomoci také šéf rezortu financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL).
Vláda přijala Liškovu reformu vysokých škol
V současnosti se systém terciárního vzdělávání dostal do izolace. Vysoké školy plní ve společnosti roli poskytovatele vzdělávání a vědeckého vývoje. Zároveň by ale měly více sloužit jako nositelé občanské společnosti a sociální složka v místě působení. Liška chce tedy posílit jejich vazby nejen mezi trhem práce, ale také celou společností. Podle zaměření je chce rozdělit na profesní, výzkumné a vzdělávací.
Pro management vysokých škol hodlá Liška reformou přinést více motivace do financování. Stejně tak i přeformulování kompetencí ve vedení škol. Především chce proměnit vztah mezi rektorem a samosprávnými orgány školy. Posílením pravomocí vysokých škol sleduje Liška na jedné straně jejich větší autonomii a širší kompetence, které však v důsledku znamenají také větší odpovědnost.
Vzdělání pro sociálně slabé studenty
Ministr školství Ondřej Liška:
„Proto, aby mohly do českých zemí přijít lepší časy pro vysokoškolské vzdělávání, musí nastat konec těch starých.“
Reforma se podle Lišky soustředí na rovnost příležitostí v terciárním vzdělávání: „Dnešní systém vysokoškolského vzdělávání diskriminuje ty, kteří jsou sociálně znevýhodněni.“ Studenti ze všech společenských vrstev by tak měli mít přístup k vysokoškolskému vzdělání. Systém půjček a finančních grantů by měl umožnit vzdělání nadaným studentům ze sociálně slabého prostředí. Studentům by stát půjčoval až 40 procent životních nákladů, tedy zhruba 3 tisíce korun měsíčně. Splácet by začali až po nástupu do zaměstnání. Úroky by měly být nižší než u běžných půjček, ministerský plán proto počítá s tím, že financování by bylo pouze na státu.
K návrhu mají výhrady lidovci, nesouhlasí ani některé univerzity. Především akademický senát UK se nechal slyšet, že doporučí zákonodárcům, aby bílou knihu odmítli. „Stále platí, že naše výhrady vůči bílé knize ve velké míře přetrvávají,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.
Podle akademického senátu není vyřešena otázka školného, které dokument navrhuje. Fakulty si zase stěžují, že bílá kniha nerespektuje současnou situaci vysokých škol a podle některých přinesou i omezení nezávislosti univerzit.
Předseda Akademického senátu Filozofické fakulty UK Petr Christov se nechal slyšet, že s nynějším návrhem reformy vysokoškolského systému nesouhlasí fakulty z univerzit v Brně, Olomouci, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích i Hradci Králové. Christov také vytýká Liškovi, že aktuální znění reformy nedal vysokým školám k dispozici. Školy tedy podle Christova znají pouze první verze bílé knihy, ale nevědí, co je obsahem dnes přijaté reformy. „Materiál nemá kvality strategického dokumentu pro účel nového zákona,“ dodal Hampl.
GALERIE
Václav Hampl