Praha - Přes námitky Senátu i médií dnes sněmovna opět schválila novelu trestního řádu, do níž vložila zákaz zveřejňování odposlechů, s výjimkou použití jako důkazu u soudu. Normu, která rovněž zakazuje až na výjimky zveřejňování osobních údajů obětí zločinů, nyní dostane k podpisu prezident. Sněmovní verzi novely dnes podpořilo 129 ze 161 přítomných poslanců všech partají vyjma komunistů, kteří se postavili za novináře. Senátní návrh zrušit zamýšlený zákaz zveřejňování odposlechů, pokud nebyly použity jako důkaz v soudním řízení, získal podporu jen čtyř poslanců.
Sněmovna potvrdila zákaz zveřejňování odposlechů
„Primárně by s odposlechy měla pracovat policie, státní zastupitelství a tajné služby,“ myslí si místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle stínového ministra vnitra Františka Bublana (ČSSD) jde ale o striktní zákaz, který do určité míry omezuje svobodu slova. Zelení se hlasování zdrželi, zákaz zveřejňování odposlechů považují od počátku za cenzuru.
Odhlasovanou normu kritizovaly Evropská asociace vydavatelů novin, Reportéři bez hranic i Syndikát novinářů ČR, stejně tak se proti zákazu zveřejňování odposlechů postavili zástupci předních českých deníků a některých časopisů. Zákaz zveřejňování obsahu odposlechů nebo trestních spisů by se podle nich neměl vztahovat na informace o veřejných činitelích. „Nebudeme moci legálně dokazovat, že něco není pravda,“ uvedl šéfredaktor Mladé fronty DNES Robert Čásenský.
Za porušení zákazu hrozí až pět let vězení
Cyril Svoboda:
„Zveřejňování odposlechů je neuvěřitelná pitomost.“
Za porušení zákazu zveřejňování odposlechů by hrozilo až pětileté vězení nebo až pětimilionová pokuta. Stejná sankce má hrozit za zveřejnění osobních údajů obětí zločinů. Až na výjimky má být zcela zakázáno zveřejňování jmen a jiných osobních údajů obětí, pokud jimi budou děti a mladiství. U starších lidí se má zákaz vztahovat například na oběti kuplířství nebo násilných trestných činů.
Podle některých právních výkladů je ale krok sněmovny v rozporu s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva. Politici ani stát podle něj nemohou zakazovat zveřejňování odposlechů, pokud stojí za publikací veřejný zájem.