Praha - Šance na umístění víceúčelového obřího laseru ELI (Extreme Light Infrastructure) v České republice rostou. Čeští vědci totiž mají s laserovou technologií zkušenosti a můžou se pochlubit laserovým systémem PALS - pracovištěm, které je otevřeno zahraničním vědcům a v minulých letech vykazovalo největší počet experimentů mezi pracovišti tohoto typu v Evropě. Šance Česka na umístění nejvýkonnějšího laseru, který má sloužit mnoha vědeckým oborům, potvrdil i vedoucí oddělení rentgenových laserů Fyzikálního ústavu Akademie věd Bedřich Rus.
Šance na umístění největšího laseru na světě v Česku rostou
Rus je považován za českého duchovního otce projektu, který se připravuje v rámci Evropské unie. Pokud se uskuteční, půjde o největší laser na světě. Rus je například koordinátorem pracovní skupiny (Work Package 7A-Lasers), jejímž úkolem je vypracování projektů laserového systému budoucí infrastruktury a výzkum sekundárních zdrojů, zejména zdrojů rentgenových.
O realizaci projektu projevily kromě České republiky zájem také Francie, Británie, Maďarsko a Rumunsko. Vážnými konkurenty Česka jsou Británie a Francie. V kuloárech se ale mluví o tom, že Francie má o projekt zájem jen naoko - že realizaci zdržují v naději, že se záměr nakonec neuskuteční a peníze se použijí na jiné unijní projekty.
Rozhodnutí o umístění laseru má padnout letos v létě. Ministerstvo školství i česká diplomacie jsou připraveny udělat vše pro to, aby tato infrastruktura světového významu stála právě v Česku. Ministerstvo například prosadilo ve vládě usnesení, že kabinet bude kandidaturu Česka na realizaci projektu podporovat.
Laser by mohl stát v Dolních Břežanech nebo u Zlatníků-Hodkovic
Česká strana založila konsorcium vědeckých institucí ELI-CZ, které mají na ELI zájem. Jeho členy jsou České vysoké učení technické v Praze, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Technická univerzita v Liberci, Univerzita Karlova v Praze, Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Pardubice, Západočeská univerzita v Plzni, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a z Akademie věd Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského, Ústav fyziky materiálů, Ústav fyziky plazmatu, Ústav přístrojové techniky a Fyzikální ústav, který je koordinátorem projektu.
Organizátoři projektu mají zajištěny dvě lokality ve Sředočeském kraji vhodné pro umístění laseru. Jsou to pozemky u Dolních Břežan a u Zlatníků-Hodkovic. Budova by mohla stát ve druhé polovině roku 2011. Technologie by pak mohly být instalovány v letech 2012 a 2013. Pokud bude projekt schválen, Evropská unie by na něj mohla ze strukturálních fondů poskytnout 260 milionů eur.
ELI bude mít výkon asi stokrát větší, než je výkon největších současných zařízení tohoto druhu. Využitelný bude podle Rusa v mnoha oborech, například v biologii pro zkoumání buněk či pro terapii nádorů. Aplikace se zejména týkají holografie molekul proteinů. Díky intenzitě záření laseru by bylo možné zaznamenat hologram a rekonstruovat komplexní biologické struktury. Bude jím také možné vytvořit fyzikální podmínky podobné těm, které existovaly při vzniku vesmíru. S jeho pomocí bude možné studovat kvantovou fyziku nebo gravitaci, jaká je v blízkosti černé díry. „Takovéto zařízení je snem mikrobiologů, fyzikálních chemiků i mnoha jiných vědců,“ uvedl Rus. Po uvedení do provozu bude přibližně 80 procent provozních nákladů financováno zahraničními partnery projektu.
Do přípravné fáze projektu se zapojilo 16 zemí, kromě Česka i Německo, Británie, Francie, Itálie, Portugalsko, Maďarsko, Řecko a Španělsko. Základní i aplikovaný výzkum v ELI by mohl také přispět k výchově nové generace badatelů a technologických specialistů. Počítá se s tím, že se do aplikačního výzkumu zapojí tuzemské i zahraniční firmy a že realizace vybraných projektů bude podnětem ke vzniku nových malých a středních firem specializovaných na pokročilé technologie.
Umístění ELI v Česku by významně zvýšilo prestiž republiky ve vědě a výzkumu, tvrdí stoupenci projektu.
Logo Akademie věd