Praha - Přepisy odposlechů ze spisu Krakatice, který podrobně mapoval aktivity zavražděného kontroverzního podnikatele Františka Mrázka a figurují v něm jména řady politiků, se údajně budou moci i v budoucnu objevovat v médiích. Jejich dalšímu šíření měl zamezit zákon zakazující zveřejňování policejních odposlechů, ale vinou chyby se předpis na případ spisu Krakatice prý nevztahuje. Informaci přinesl deník Právo.
Zákaz zveřejňování odposlechů se možná nevztahuje na spis Krakatice
Zákon počítá s plošným zákazem zveřejňování odposlechů pořízených podle trestního řádu, ale detektivové protikorupční policie zhruba před sedmi lety sbírali informace o Mrázkových kontaktech v souladu s jinou normou. „Krakatice byl čistě operativní poznatkový spis, který nevedl k žádnému obvinění. Odposlechy, které obsahuje, byly tehdy pořízeny podle zákona o policii, nikoliv podle trestního řádu,“ uvedl mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek.
Autor zákona Marek Benda (ODS) připustil, že podle jeho záměru měl zákon na spis Krakatice stejně jako na ostatní známé případy odposlechů pamatovat: „Může to být chyba. Inspiroval mě hlavně případ přepisů hovorů fotbalových funkcionářů, ale nepochybně jsem měl při psaní na mysli i Krakatici.“
Spis Krakatice mapoval Mrázkovy aktivity a figurují v něm jména řady politiků, mimo jiné i Langera a Tlustého. Části spisu se dostaly i do médií. Ministr vnitra Ivan Langer na počátku března nevyhověl žádosti bývalého detektiva protikorupční policie Karla Tichého, aby ho ohledně spisu Krakatice zbavil mlčenlivosti. Mluvčí ministerstva Jana Malíková uvedla, že by jinak Langer porušil zákon. Policista ministra požádal o zbavení mlčenlivosti proto, aby se mohl bránit nařčením, že stojí za úniky ze spisu. Stínový ministr František Bublan (ČSSD) už dříve uvedl, že Langerovo rozhodnutí pokládá za výraz zbabělosti.
Novelu trestního řádu, která znemožňuje zveřejňování informací z policejních odposlechů, podepsal v polovině února prezident Václav Klaus. Novináři přitom na Klause naléhali, aby zákon vetoval, protože podle nich zasahuje do svobody projevu.