Praha - Přesně před deseti lety podepsala Česká republika spolu s Maďarskem a Polskem ratifikační listiny stvrzující vstup do Severoatlantické aliance. Současná šestadvacítka členských států, která se v dohledné době rozroste o Chorvatsko a Albánii, však podle jejího dosavadního generálního tajemníka (odstupuje v půlce roku) Jaapa de Hoop Scheffera potřebuje reformovat. Scheffer v rozhovoru pro ČT dále mimo jiné uvedl, že současným hlavním úkolem aliance je situace v Afghánistánu a že severoatlantická šestadvacítka hodlá diskutovat o protiraketovém štítu platném pro celé NATO.
NATO je potřeba reformovat, řekl jeho generální tajemník
Scheffer vyjádřil potřebu celou organizaci reformovat. Zdůraznil především nutnost větší spolupráce Severoatlantické aliance a Evropské unie. „Rád bych viděl, mnohem lepší vztahy mezi NATO a Evropskou unií. Vedle toho potřebujeme velmi seriózní finanční zabezpečení, najít způsob, jak financovat alianci, jak financovat naše operace,“ informoval. Připustil ale, že vzhledem k počtu členských států a „multilaterální diplomacii“ však nebude lehké najít správnou cestu.
GT NATO Jaap de Hoop Scheffer:
„Nezanechám po sobě, až v červenci odstoupím, perfektní organizaci. Potřebujeme nový strategický koncept, protože svět v roce 2009 je rozdílný od světa v roce 1999.“
Afghánistán jako výzva
Za největší současnou výzvu NATO považuje jeho generální tajemník válku v Afghánistánu, která zde probíhá již osmým rokem a v současné době se v zemi pohybuje 56 tisíc spojeneckých vojáků. Podle Scheffera je toto číslo potřeba ještě navýšit a připojit by se měly všechny členské země: „Ostatní nikdy americká čísla nedoženou, to je jisté, ale než v létě odejdu, budu se snažit přesvědčit členy, aby taky v Afghánistánu přidali. To je jednoduše prioritní.“
Upozornil, že cílem spojenců není v zemi zavést demokracii západního typu, to je podle Scheffera nemožné. Severoatlantická aliance má v regionu „dvojí zodpovědnost: obnovu země a boj proti terorismu.“
Radar? Když ne Obama, tak NATO
Severoatlantická aliance bude i nadále hledat východiska pro celoalianční protiraketovou obranu. Scheffer tak reagoval na skutečnost, že americká administrativa prezidenta Baracka Obamy celý projekt přehodnocuje. „Nezávisle na Obamově rozhodnutí bude protiraketová obrana pro NATO tématem, které ze stolu nesmeteme, protože zbraně hromadného ničení nezmizely, protože rakety delšího doletu je dokážou dopravit na čím dál větší vzdálenost. Írán svůj jaderný program přes apely zvenku nekončí.“
Scheffer podpořil připojení Chorvatska a Albánie do Severoatlantické aliance v tomto roce, připustil i možné členství Gruzie a Ukrajiny, ale pouze v dlouhodobém horizontu. „Loni na summitu v Bukurešti jasně slyšely, že někdy, jednou se stanou členy. Kdy to bude těžko říct. Záleží to na výkonu, na plnění kritérií. V principu to podporujeme,“ řekl Scheffer. Proti členství těchto zemí v NATO se přitom dlouhodobě vyslovuje Ruská federace, která rozšiřování aliance do východní Evropy chápe jako ohrožení vlastních zájmů.
GALERIE
Akce NATO v Afghánistánu