Praha - Severoatlantická aliance (NATO) v současnosti nečelí jen vojenským hrozbám, ale i ekonomické krizi, k jejímuž překonání je potřeba spolupráce spojenců a celého světa. Na konferenci v Senátu k desátému výročí vstupu České republiky do NATO to prohlásila bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Zdůraznila také obrovský význam spojenecké mise v Afghánistánu. Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě generál John Craddock označil za největší přínos aliance šíření demokracie ve střední a východní Evropě. Rozšiřování jejích řad tak podle něj musí pokračovat.
NATO čelí podle Albrightové i ekonomické krizi
Česká rodačka Albrightová na úvod přečetla zdravici od bývalého amerického prezidenta Billa Clintona, za jehož administrativy vstoupily ČR, Polsko a Maďarsko v roce 1999 do aliance. Clinton připomněl, že hrozby, kterým západní společenství čelí v 21. století, jsou odlišné od těch v roce 1949 při vzniku aliance. „Poslání NATO, bránit demokratické hodnoty, bezpečnost a prosperitu svých členů, se nezměnilo,“ uvedl Clinton. Podle Albrightové, která byla v úřadě při vstupu tří středoevropských států do NATO, aliance nyní čelí také celosvětové ekonomické krizi, která podle ní může mít stejné negativní důsledky jako tanky. „Těžké časy mají tu tendenci, že vyvolávají velký hněv,“ tvrdí Albrightová. To podle ní by mohlo přerůst v rozkol mezi spojenci. Apelovala proto na představitele zemí NATO, aby to nepřipustili a aby spolupracovali na překonání finančních obtíží.
Madeleine Albrightová:
„Členství v NATO není dárek, je to zodpovědnost.“
Albrightová také odmítla názor, že nová americká administrativa prezidenta Baracka Obamy klade vztahy s Ruskem před vztahy se zeměmi střední a východní Evropy. Viceprezident USA Joe Biden podle ní dal jasně najevo, že „nepřijmeme staré koncepty sfér zájmu“. Postavila se i proti obavám, že islám ohrožuje tradiční evropské hodnoty. „Evropa je pro mě multietnický a multináboženský kontinent, který bude vzkvétat, pokud na něm zůstane respekt ke všem náboženstvím,“ uvedla Albrightová a zdůraznila: „Nemůžeme spojovat islám a terorismus.“
Za mimořádně důležitou označila Albrightová spojeneckou misi v Afghánistánu. Tam je podle ní důležité vyhrát především ideologickou válku s Talibanem: „Musíme v alianci ukázat, že nejsme imperiální mocností. My v Afghánistánu nechceme vykonávat svou svrchovanost, ale obnovit Afghánistán.“ Premiér Mirek Topolánek pak u řečnického pultu ujistil, že Češi chtějí v oblasti i nadále působit. „Po vojenském vítězství následuje potřeba měkké síly. Daleko delší a obtížná etapa budování civilních institucí.“ K tomu má pomoci i český rekonstrukční tým v Lógaru.
Počet členů NATO nemůže mít konečné číslo, zaznělo na konferenci
Podle generála Craddocka NATO přispívá k demokracii, a dveře do něj proto musí zůstat otevřené. „Noví členové ale musí přispívat přidanou hodnotou, ne jen konzumovat,“ zopakoval čtvrteční výrok generálního tajemníka aliance Jaapa de Hoop Scheffera na adresu budoucích členů NATO. K jejich počtu prohlásil, že „nemůže mít konečné číslo“. Craddock zároveň vyzdvihl přínos české armády v zahraničních misích, zejména Afghánistánu. Potvrdil ale, že aliance zde nemá dost vojáků k prosazení svých cílů, a vyzval členy NATO k vyslání dodatečných jednotek pro zajištění bezpečných voleb, které se uskuteční v srpnu.
Velitel rovněž odmítl uvést pevný termín ukončení mise v Afghánistánu. Jednotky NATO podle něj mohou odejít teprve v okamžiku, kdy budou afghánská armáda a policie schopny zajistit bezpečnost země.
Topolánek: Největší úspěch NATO je obrana svobody
Mirek Topolánek o plánované radarové základně:
„Na rozdíl od letištních kontrol či protiteroristických zákonů nijak neomezuje lidskou svobodu.“
Premiér Topolánek ve svém projevu zdůraznil, že za největší úspěch NATO považuje obranu svobody. Topolánek podobně jako předchozí řečníci zdůraznil nutnost spolupráce aliance s EU tváří v tvář současným problémům i novým hrozbám. NATO se podle Topolánka dostalo v 21. století znovu na začátek. „Základní mise obrana svobody zůstává… Ale nástroje a metody vedoucí k tomuto cíli jsou daleko méně zřejmé než před 60 lety,“ míní premiér. Boj za svobodu podle něj s sebou také přináší zásahy do občanských svobod lidí, do této kategorie ale nepatří plánované vybudování amerického radaru protiraketové obrany v České republice. Výraznější diskusi o základně prý do budoucna neočekává a tu současnou označil jen za „dobové tanečky“.