Praha - V Kongresovém centru dnes pod patronátem českého předsednictví proběhla vrcholná schůzka Evropské unie a Spojených států. Summitu se v rámci své evropské cesty zúčastnil i nový americký prezident Barack Obama. Dvouhodinové jednání se věnovalo mezinárodní bezpečnosti, odzbrojování a společnému postupu proti klimatickým změnám. „Dnešní summit EU-USA je symbolem nové úrovně euro-amerických vztahů,“ řekl při závěrečné tiskové konferenci český premiér a předseda Evropské rady Mirek Topolánek.
Dnešek zahájil novou úroveň euro-amerických vztahů, řekl Topolánek
„Pražský summit otevřel spolupráci v dalších oblastech, a to v energetice, oblasti klimatických změn,“ řekl na závěr diplomatické schůzky Topolánek. Státníci se s americkým prezidentem shodli na koordinaci dalších postupů v boji proti globálním změnám klimatu a Obama ve úvodním projevu rovněž slíbil, že Spojené státy se zapojí do boje s klimatickými změnami. Podle něj jej dosud USA nebraly dostatečně vážně.
Státníci se shodli i na společné přípravě agendy kodaňského summitu, který by měl přinést dokument, jenž nahradí tzv. kjótský protokol. Ten země světa do roku 2012 zavazuje ke snižování emisí skleníkových plynů. Americká administrativa za předchozího prezidenta George Bushe připojení k němu odmítala.
Na zúčastněných nešly přehlédnout známky únavy
Někteří státníci už se během tohoto týdne po G20 a summitu NATO viděli potřetí. Únavu tak při Obamově projevu neskrýval italský premiér Berlusconi, ani jeho britský kolega Brown. Prezident Sarkozy navíc kus jednání zmeškal, když si odskočil na rozhovor pro francouzskou televizi. I tak ale všichni po osmi letech spíše vlažnějších vztahů hýřili optimismem, jak dokládají Obamova slova: „Byly časy, kdy jsme na okraj hašteřili, ale to, co nás spojuje, je daleko významnější než to, co nás rozděluje. Někdy bereme tento vztah za samozřejmý, ale je to jeden z klíčových pilířů pokroku ve světě.“
Summit NATO, summit EU-USA: Turecko na pořadu dne
Setkání vrcholných světových představitelů opět ovlivňovala tzv. turecká karta, když americký prezident Barack Obama podpořil členství Turecka v Evropské unii. „Kdyby Evropská unie Turecko přijala, vyslala by silný signál muslimskému světu,“ řekl Obama, který z Prahy zamířil právě do Ankary.
Turecko o připojení k evropské sedmadvacítce usiluje od roku 1999, řada významných zemí unie má ale ke vstupu Ankary výhrady. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy také ostře odsoudil vměšování americké politiky do čistě evropských záležitostí, podle něj je vstup Turecka do EU problematická věc, o které by měli rozhodnout Evropané sami.
Turecko ovlivňovalo i včerejší jednání na summitu NATO ve francouzském Štrasburku, kde aliance chtěla jmenovat do funkce generálního tajemníka dánského předsedu vlády Rasmussena. Ankara se ostře stavěla proti a podle některých zdrojů obrátila až poté, co jí evropské členské země NATO slíbily zrychlení přístupových rozhovorů do EU.
Obama k Evropě a Rusku
Americký prezident v Kongresovém centru také zdůraznil nezbytně nutnou jednotu starého kontinentu. Neexistuje stará nebo nová Evropa, ale jednotná Evropa, podotkl. Členy jednání z řad evropských státníků zároveň vyzval k přijetí vězňů z americké základny Guantánamo. Podle něj by tak Evropa pomohla k uzavření věznice, kterou opakovaně kritizovaly organizace na ochranu lidských práv.
Obama při lednovém nástupu do úřadu přikázal zařízení pro osoby podezřelé z terorismu uzavřít do roka. Washington se obává, že při návratu do země původu by propuštěným zajatcům hrozilo pronásledování.
Americký prezident se rovněž vyjádřil k loňské srpnové válce mezi Ruskem a Gruzií. Zdůraznil, že Spojené státy trvají na územní celistvosti Gruzie a neuznají samostatnost jejích separatistických regionů Jižní Osetie a Abcházie, na jejichž mezinárodní uznání tlačí Rusko. K Rusku byl přesto víceméně smířlivý. Už ve svém projevu na Hradčanském náměstí řekl, že chce s Kremlem koordinovat své kroky při jaderném odzbrojování. Rusko označil za důležitého hráče, se kterým je spolupráce nutná.
Vrchol českého předsednictví
„Jsem velmi spokojen, že Barack Obama svou misi zakončil zrovna v Praze. Pro nás to byla velká čest. Bylo pro nás důležité, aby Barack Obama na své první cestě do Evropy navštívil kromě jiného předsednickou zemi, ale hlavně Českou republiku a Prahu,“ řekl na závěr diplomatické schůzky Topolánek.
Summit patřil k vrcholu českého předsednictví, účast všech nejvyšších představitelů evropské sedmadvacítky včetně německé kancléřky Angely Merkelové nebo britského premiéra Gordona Browna však zastínila především postava nového amerického prezidenta. Pro Obamu byla Praha třetí zastávkou na jeho první cestě Evropou, Česká republika byla rovněž jedinou zemí bývalého sovětského bloku, kterou americký prezident navštívil.
GALERIE
Barack Obama a Mirek Topolánek na summitu EU-USA