Praha - Sestavení kandidátek do sněmovních voleb nejpozději do 24. srpna - tak zní konečný termín podle volebního zákona, pokud širší vedení vládních stran a opoziční ČSSD potvrdí dohodu, aby se předčasné volby konaly do poloviny října. Podmínkou ale je, že volební období sněmovny bude zvláštním ústavním zákonem zkráceno, podobně jako v roce 1998, kdy bylo přijetí této předlohy reakcí na pád vlády tehdejšího premiéra Václava Klause.
Kandidátky do sněmovních voleb musí být hotovy do 24. srpna
Šéfové vládních stran a ČSSD se v neděli v rámci předběžné dohody domluvili na tom, že předčasné volby zajistí právě přijetím ústavního zákona, který předloží jejich poslanci do konce dubna. Před 11 lety ústavní zákon stanovil, že „volební období Poslanecké sněmovny zvolené v roce 1996 skončí v roce 1998 dnem voleb do Poslanecké sněmovny, které se budou konat do 30. června 1998“. Norma současně zkracovala lhůty pro vyhlášení voleb a předkládání kandidátek tak, jak to volební zákon stanoví v případě rozpuštění sněmovny podle ústavou daných možností.
Pokud by obě komory Parlamentu schválily obdobnou normu i nyní, volby na 9. a 10. října by prezident Václav Klaus musel vypsat nejpozději do 10. srpna, tedy 60 dní před začátkem voleb. Strany by poté na sestavení a předložení kandidátek měly 2 týdny. Ústavní zákon musí sněmovna schválit třípětinovou většinou ze všech poslanců a horní komora třípětinovou většinou z přítomných senátorů. Těmito většinami disponují ODS a ČSSD. Pokud jejich poslanci a senátoři budou dohodu o předčasném ukončení funkčního období sněmovny ctít, hlasy z dalších stran by nepotřebovaly.