„Ve svátostech se v církvi rozlévá nový život zmrtvýchvstalého Krista a dává účast na tomto novém životě nám. A v nás klíčí jako zrno, tento život. Aby jednou, až odložíme své pozemské podmínky, toto své tělo, aby se nám otevřela brána do života trvalého, věčného, nepřestávajícího, ve kterém se naplní nejhlubší tužby, které Bůh do člověka vložil,“ řekl při kázání Miloslav Vlk, jemuž zřejmě letos skončí jeho mandát.
Kardinál popřál věřícím, aby tato slavnost byla plodem naděje pro jejich život, trny, smutky a beznaděje. K cizincům pak promluvil v italštině, němčině, angličtině a francouzštině. Někteří věřící si podle starého zvyku nechali taky posvětit tradiční velikonoční pokrmy.
Oproti evangelíkům slaví katolíci již na Bílou sobotu večer. Po setmění se v kostelích setkávají na velikonoční vigilii ze slavnosti zmrtvýchvstání. Při této večerní bohoslužbě se světí oheň a svíce, čtou se biblické pasáže o dějinách vykoupení, rozeznívají se zvony a hudba, světí se voda i konají křty dospělých.
Velikonoční neděle je natolik zásadní, že se slaví celých osm dní, následuje tedy velikonoční oktáv. Charakteristickou součástí obřadů je zpěv Aleluja. Připomínku Kristova zmrtvýchvstání oslavují dnes ráno všichni křesťané.
