Praha - Bývalá dělnická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová podala ústavní stížnost. Podle jejího advokáta Vladimíra Kováře soudní proces, ve kterém byla odsouzena na šest let za justiční vraždu političky Milady Horákové, provázely procesní chyby a sama Brožová nepovažuje soud za spravedlivý. Chce dosáhnout nového jednání. Brožová-Polednová si nyní odpykává trest ve věznici ve Světlé nad Sázavou.
Bývalá prokurátorka Brožová-Polednová podala ústavní stížnost
Podle právníka totiž soudy neprokázaly účast Brožové-Polednové na vraždě Horákové. Z verdiktů prý vyplynulo, že trest dostala zejména proto, že musela vědět o zmanipulování procesu. Prokurátorka ale nadále tvrdí, že tuto informaci neměla, a obžaloba podle ní nepředložila žádný důkaz o tom, že ano.
Obhájce si také stěžuje na podjatost senátu Nejvyššího soudu (NS), který rozhodoval o dovolání Brožové-Polednové. Ta již dříve u NS požadovala, aby senát změnil. Důvodem bylo jeho dřívější rozhodnutí v její kauze. Předseda Petr Hrachovec s kolegy totiž loni v červnu nařídil pokračovat v procesu, přestože jej předtím vrchní soud zastavil kvůli promlčení činu. Uvedl, že podobný čin promlčet nelze. „Namítali jsme, že pokud již senát takto jednou rozhodl, je u dalšího posuzování případu podjatý,“ uvedl Kovář. Ani jeho rozhodnutí se proto prokurátorce nezdá spravedlivé.
Brožová-Polednová je dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let. V její prospěch podala loni v září žádost o milost nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Prezident Václav Klaus se však rozhodl, že ji neomilostní.
Prokurátorku poslal na šest let do vězení pravomocným rozsudkem pražský vrchní soud počátkem září loňského roku. Snížil tak osmiletý trest prvoinstančního městského soudu. Koncem února pak soudy definitivně zamítly žádost Brožové-Polednové o odklad trestu, který požadovala s odkazem na svoji praktickou slepotu. Rozhodly, že je schopná do vězení nastoupit.
Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími „zrádci režimu“ a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.