Poctu Šilhánovi vzdali exministr zahraničí Karel Schwarzenberg, senátor Petr Pithart, někdejší polistopadový politik Jan Ruml, šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský nebo filozof Erazim Kohák. Smuteční projevy přednesli novinář Jan Petránek a sociálnědemokratický poslanec Zdeněk Jičínský. Oba vyzdvihli především Šilhánovu erudici, odvahu a sociální cítění.
Takzvaný vysočanský sjezd komunistické strany, který se sešel v srpnu 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa, zvolil Šilhána zastupujícím generálním tajemníkem za internovaného Alexandra Dubčeka. Později za normalizačního režimu Gustáva Husáka byl Šilhán z komunistické strany vyloučen a stal se jedním z prvních signatářů Charty 77, která vystupovala proti komunistickému režimu.
Šilhán zůstal politicky činný i v roce 1989. Zakládal Občanské fórum, byl jeho aktivním členem a stal se poslancem tehdejšího federálního parlamentu. Byl prvním polistopadovým rektorem Vysoké školy ekonomické v Praze, spoluautorem řady knih, autorem mnoha článků, statí a vysokoškolských učebnic.
