Klaus: Evropa bude s Čínou jednat i o lidských právech

Praha - Lidská práva budou součástí strategického dialogu mezi Evropskou unií a Čínou. Na tiskové konferenci po skončení pražského summitu EU-Čína to uvedl český prezident Václav Klaus. Čínský premiér Wen Ťia-pao se nicméně ve svém projevu o lidských právech nezmínil. Klaus, který zastupuje evropské předsednictví, s čínským premiérem také podepsali dohody o spolupráci ve vědě a technice i vzájemné tržní spolupráci. Díky těmto smlouvám by se také měl dialog rozšířit na oblast energetiky a boje proti klimatické změně - Čína totiž patří mezi hlavní znečišťovatele životního prostředí na světě, zatímco Evropská unie zastává tendenci snižování emisí.

Konkrétně se Wen Ťia-pao o lidských právech na brífinku nezmínil. "Chtěl bych zde zdůraznit, že ve strategické spolupráci mezi Čínou a EU je nejdůležitější zůstat u principů oboustranného respektu a nevměšování se
vzájemně do vnitřních věcí," řekl. Čína bývá kritizována za nedodržování lidských práv - především zadržování politických vězňů a cenzuru. Nejostřejší kritika tradičně zaznívá kvůli Tibetu, kde podle ochránců lidských práv Čína potlačuje místní kulturu a náboženské svobody obyvatel.

Václav Klaus byl však k otázce diskuze o lidských právech optimističtější. „Bavili jsme se o spoustě dalších témat, ale jak už jsem říkal, téma lidských práv je pro Evropu extrémně důležité a jsme potěšeni, že bude součástí našeho strategického partnerského dialogu,“ uvedl prezident. Svým prohlášením tak vyhověl výzvě nevládních organizací, včetně Amnesty International (AI), aby během pražského summitu téma dodržování lidských práv v Číně zaznělo.

Kromě podepsání dohod o spolupráci ve vědě a technice a kontaktech malých a středních podniků chce premiér Wen Ťia-pao také unii požádat o to, aby zrušila omezení na vývoz vyspělých a vojenských technologií do Číny a uznala čínské ekonomice status tržního hospodářství. EU to v minulosti podmiňovala zlepšením problematického stavu lidských práv v zemi, nyní také požaduje, aby Čína otevřela svůj trh evropským výrobcům a podnikům.

V Praze protestovali ochránci lidských práv

Pražský summit doprovázely klidné protestní akce aktivistů kritizujících nedodržování lidských práv v Číně. Před čínským velvyslanectvím v průběhu odpoledne meditovalo 15 zástupci hnutí Fa-lun-kung, kteří  tak chtěli upozornit na represálie, které Čína uplatňuje proti jejich stoupencům.

Nejznámější z organizací, Amnesty International, pořádalo k summitu paralelní setkání, kde se mluvilo o čínských obětech bezpráví. Protestující rovněž předali ministru pro lidská práva Michaelu Kocábovi petici s více než 50 000 podpisy žádající zastavení perzekuce meditační praxe Fa-lun-kung v Číně. O lidských právech hovořil s Wenem na bilaterální schůzce na okraj summitu také český premiér Jan Fischer, podle kterého Česko považuje tuto otázku za součást rozhovorů s Čínou. „Můžeme mít na to odlišné názory, ale je o nich potřeba otevřeně jednat a taková jednání mají být na principu vzájemné rovnosti a vzájemného respektu,“ řekl.

Summit měl být v prosinci, Čínu ale naštval Sarkozy

Jedná se už o 11. summit Číny a Evropské unie. Původně se měl konat už za francouzského předsednictví loni v prosinci, kvůli setkání francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou však Čína summit zrušila. Euro-čínské vztahy jsou kvůli lidským právům napjaté dlouhodobě, většina evropských států vyjadřuje sympatie tibetským protestům proti okupaci Tibetu čínskou armádou v 50. letech.

Summit EU-Čína byl druhou velkou akcí po nástupu úřednické vlády Jana Fischera, která nahradila kabinet Mirka Topolánka. Pro Klause to byl druhý summit, který vedl jako zástupce Evropské unie, respektive jeho předsedajícího státu.

Vydáno pod