Brno - Vědci z Vysokého učení technického v Brně (VUT) dokončují prototyp bezpilotního letounu Marabu. Výjimečné letadlo s novým konstrukčním řešením vzniká od prvotní myšlenky až k prototypu v univerzitním prostředí. Projekt je propojen s vývojovými programy v soukromém sektoru, podílí se na něm několik českých firem. Konstrukce bezpilotních strojů se ve světě řadí k hlavním trendům leteckého výzkumu, uvedli odborníci.
V Brně dokončují prototyp nového bezpilotního letounu
„Výjimečnost projektu spočívá v tom, že se letadlo na VUT také vyrábí a sestavuje, samozřejmě za pomoci subdodavatelů. První zkušební let plánujeme na přelom září a října,“ uvedl vedoucí Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT Antonín Píštěk.
Bezpilotní stroje využívají v praxi především vojáci. Civilnímu využití často brání různé legislativní překážky. Podobně je tomu v Česku. Výzkumníci ale věří, že se situace v příštích letech změní.
„Chceme na to být připraveni. Potřebujeme mít v tom okamžiku hotový experimentální letoun, abychom pak nečekali dalších deset nebo 20 let na výsledky vývoje, zatímco by nám ujížděl vlak,“ uvedl Jiří Hlinka z leteckého ústavu. Bezpilotní letouny lze prý v civilní oblasti využívat například ke sledování dopravního provozu, monitorování ropovodů a pozorování zelené hranice.
Brněnský prototyp má kompozitový trup, kovová křídla a vodorovné ocasní plochy. Název Marabu letadlo získalo díky výraznému tvaru přední části, díky níž prý připomíná afrického čápa. V přídi stroje musí být dost místa pro přístroje. Experimentální letoun také potřebuje dvoumístnou kabinu. Ve fázi bezpečného zalétávání totiž na palubě budou pilot a inženýr. Teprve později prý dají technici do letounu přístroje umožňující bezpilotní řízení. V letadle také může být jeden pilot, který bude sice jen pasivně sledovat bezpilotní řízení, ale učiní tak zadost legislativě.
Podle Pištěka činí celkové náklady na první fázi projektu 15 milionů korun.
Hlavní část získala škola z grantu od ministerstva průmyslu a obchodu. "Je
to necelých 50 procent. VUT má šanci získat peníze i na další fáze vývoje,"
uvedl Miroslav Dvořák z ministerstva. Škola použila také peníze z vlastních
zdrojů a od partnerů v soukromé sféře.
Letecký ústav se vývoji nových letounů věnuje od svého založení v roce 1993. Podílel se například na ultralehkém stroji KP-2U Sova, který se dodnes vyrábí a prodává do světa. Dalším významným projektem je letoun VUT 100 Cobra, který po prvních zkouškách převzala společnost Evektor z Kunovic. Projekt získal v roce 2005 prestižní cenu Česká hlava za nejvýraznější inovaci.