Jan Fischer o Edvardu Benešovi:
„Má spolu s Masarykem, Kramářem a Štefánikem největší zásluhy o naší národní nezávislost.“
Se svými věnci přišli ke hrobce s bustou Edvarda Beneše zástupci vlády, města i církví. Řečníci se při dnešním pietním aktu vyhýbali posuzování konkrétních Benešových činů. Zdůrazňovali ale, že šlo o politika světového formátu a měl by zůstat v paměti jako velký státník.
Reportáž Jiřího Bydžovského
Vila nyní odpovídá původnímu projektu architekta Petra Kropáčka ze 30. let. Při obnově architekti odstranili necitlivé stavební úpravy, které v ní nechali udělat komunističtí politici. Rekonstrukce stála včetně vybavení interiéru téměř 20 milionů korun.
Benešova manželka si přála památník svého manžela
Edvard Beneš strávil ve vile poslední chvíle svého života. Jezdil tam hlavně odpočívat, ale přijímal i významné návštěvy. Dům s pozemky odkázala Hana Benešová v roce 1973 táborskému muzeu, aby sloužil jako památník jejího manžela. Za socialismu však byla budova přestavěna na vládní rekreační sídlo. Nyní už se nepočítá, že by se ve vile státní úředníci běžně rekreovali. V druhém nadzemním podlaží jsou ale prostory pro vládní návštěvy i premiérský pokoj.
Někdejší letní sídlo prezidenta Beneše bude i přesto přístupnější než dřív. Zájemci si vilu budou moci prohlédnout od května do konce října každý poslední víkend v měsíci. Mimořádně bude dům Benešových, který je od roku 2000 kulturní památkou, otevřen i tento pátek. Vstup do něj stejně jako do památníku při vchodu do zahrady je zdarma.
