Praha - V Česku je málo odborníků s titulem docent nebo profesor, problémy s tím mají hlavně soukromé vysoké školy. Protože nemají dost těchto odborníků, nemohou si nechat akreditovat doktorské studijní programy. Mladí vysokoškoláci prý ale nemají o akademickou dráhu zájem a radši jdou po škole pracovat do soukromé sféry. Na konferenci k desátému výročí českých soukromých VŠ to konstatoval rektor Bankovního institutu František Jirásek.
Nedostatek docentů a profesorů trápí hlavně soukromé vysoké školy
„Musím říci otevřeně, že teď máme trochu problémy s Akreditační komisí,“ uvedl. Pokud by se prý přepočítaly počty studentů na jednoho akademika, požadavkům ministerstva školství by škola nedostála. „Na našich jedenácti katedrách máme volná místa pro tyto pracovníky a i nezbytné finanční prostředky. Docentů a profesorů neustále ubývá,“ uvedl. Stejné problémy mají i veřejné vysoké školy, ty však mohou nabídnout učitelům často lepší pracovní podmínky.
Upozornil však, že akreditace studia nejsou vázány na tituly, studijní programy musejí být hlavně komplexně zajištěny. To znamená, že vyučující dostatečně publikují, u doktorského studia musejí pracoviště vykazovat výzkumnou činnost. Docent nebo profesor prý nemusí být nezbytně habilitovaný v oboru, který vyučuje, této oblasti by se ale měl dlouhodobě věnovat. Tak prý třeba vystudovaný ekonom může vyučovat na škole cestovního ruchu.
Problém takzvaných létajících profesorů, kdy jeden člověk s tímto titulem vyučuje na mnoha školách, si uvědomují i samotné školy. Karlova univerzita proto přišla třeba s návrhem, aby akreditace byly vázány na jednotlivé vyučující. Ti by tak nově nemohli garantovat obory na více školách. Létající profesory řešilo i ministerstvo školství ve svém návrhu reformy.