Poslanci přehlasovali prezidentovo veto a schválili antidiskriminační zákon

• ČT24

17. 6. 200917. 6. 2009, 23:01|Zdroj: ČT24

Poslanecká sněmovna

Zdroj: ČT24

Praha - Česko už má schválený antidiskriminační zákon. Zákonodárci dnes přehlasovali veto prezidenta Václava Klause. Pro bylo 118 poslanců, proti 16. Česko bylo poslední zemí z Evropské unie, která normu schválenou neměla. Pokud by se tak nestalo, hrozily Česku stamilionové pokuty ze strany EU. Ty jsou sice už zažehnány, i tak bude muset stát vydat kvůli novému zákonu miliony. Norma už jednou prošla jak dolní, tak horní komorou Parlamentu, prezident ji ale vetoval. Víc než rok pak ležela ve sněmovně.

Podle prezidenta je antidiskriminační zákon „osudově špatný“. Podle ČSSD, která původně byla proti zákonu, je lepší mít antidiskriminační zákon špatný než žádný. „Oběti diskriminace budou i nadále odkázány na soudní řízení, pomoc veřejného ochránce práv bude minimální, kompetence správních úřadů jsou nedostatečné,“ míní poslankyně Anna Čurdová (ČSSD). Předseda strany Jiří Paroubek už dříve uvedl, že by se zákon měl přijmout, jeho nedostatky se pak opraví v novele. ČSSD se proto sejde se zástupci nevládních organizací a společně připraví manifest o ideální podobě zákona.

Z přítomných poslanců ČSSD nakonec všichni normu podpořili, z ODS byla proti například poslankyně Alena Páralová, která zákon považuje za právní paskvil, nebo Eva Dundáčková. Jinou alternativu by raději viděla i poslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová: „Viděla bych cestu praktičtější, a to zapracovat jednotlivá opatření do konkrétních zákonů, a vyhnula bych se riziku obecného řešení, kterým je právě antidiskriminační zákon,“ řekla Šojdrová v Událostech, komentářích.

Proti byla i většina komunistů, nezařazení Juraj Raninec a Jan Schwippel a lidovec Ludvík Hovorka. Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS), jehož resort pracoval na normě dva roky, považuje současné znění dokumentu za kompromisní. „Ten zákon neškodí a nikoho nešikanuje,“ řekl Pospíšil.

Stížnosti kvůli diskriminaci bude řešit ombudsman

Zákon přináší do českého práva nové definice - například navádění k diskriminaci. Odmítá jakékoli rozdílné zacházení kvůli rase, národnosti, pohlaví, věku, handicapu, orientaci nebo vyznání. Agenda, a tedy i případné stížnosti přejdou na úřad ombudsmana. Ten bude muset zaměstnat nové lidi. Důvodová zpráva k zákonu předpokládá, že k veřejnému ochránci práv nastoupí 15 úředníků. Jejich zázemí přijde nejmíň na tři miliony, platy a další výdaje spolykají nejméně deset milionů korun každý rok. Podle ombudsmana Otakara Motejla budou stížností stovky, ale možná také žádná.

Podle exministra Pospíšila nehrozí, že by po schválení zákona následovala řada žalob kvůli údajné diskriminaci. Zákon počítá se sdíleným důkazním břemenem, to znamená, že důkazy musí předložit jak žalovaný, tak ten, kdo žalobu podává.

Neziskovky: Přijetí vítáme, je to ale jen první krok

Zástupci neziskových organizací dnešní krok poslanců vítají, přijetí normy ale považují za pouhý první krok na dlouhé cestě. Aby úprava skutečně účinně bránila lidi ohrožené diskriminací, bude ji podle odborníků ještě třeba novelizovat. Vadí jim například, že zákon neziskovým organizacím neumožňuje podávat v případě diskriminace hromadné žaloby a že oběti nemají nárok, aby je k soudu doprovázeli odborníci z těchto sdružení. Přijetí antidiskriminačního zákona přivítal také ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb. Přijetí chybějící normy si stanovil za jeden z hlavních cílů ve funkci.