Praha - Vláda přijala návrh zákona o české zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci, který by měl tyto aktivity lépe koordinovat. Podobný zákon dosud v českém právním řádu chybí. Jeho hlavním smyslem je vytvořit pevnější rámec pro efektivní poskytování obou forem zahraniční pomoci. Vláda už předloni rozhodla, že české rozvojové a humanitární projekty v zahraničí bude mít na starosti rozvojové středisko, organizace zřízená ministerstvem zahraničí. Vláda tak chtěla soustředit prostředky určené k rozvojové pomoci.
Ministři zavedli podmínky pro poskytování zahraniční pomoci
„Na tom materiálu jsme pracovali téměř rok,“ podotkl ministr zahraničí a vicepremiér Jan Kohout. Dnes přijatý zákon je podle něj součástí balíku kroků, který se začal uskutečňovat už v roce 2007 a který má odstranit roztříštěnost v otázce humanitární pomoci a rozvojové spolupráce. Právě roztříštěnost vytýkají systému zahraniční pomoci i odborníci, ministerstva prý často konají a vymýšlejí projekty nezávisle na sobě.
Ministerstvo zdravotnictví má dokoupit léky proti chřipce
Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková dostala za úkol přikoupit navíc léky proti prasečí chřipce - celkem půl milionu dávek tak, aby vystačily pro čtvrtinu obyvatel Česka. Pro další čtvrtinu by pak měly být nasmlouvané vakcíny. Musel kvůli tomu být zmeněn i národní pandemický plán. Vláda tak reagovala na zvýšení stupně pandemického rizika prasečí chřipky na nejvyšší bod šestibodové škály, jak o tom rozhodla Světová zdravotnická organizace (WHO).
Nyní má stát zajištěny léky pro 20 procent populace, jde o lék Tamiflu. Pro dalších pět procent populace chce nakoupit antivirotikum Relenza. Nákup přijde do konce roku na 138 milionů korun, příští rok 236 milionů korun. „Jedná se cenu o půl milionu dávek Relenzy a blokovací kapacity vakcíny,“ uvedla už dříve Jurásková. Dodala, že další peníze bude vyžadovat případný nákup vakcín.
Kabinet schválil seznam vojáků na povýšení
Kabinet také schválil návrh ministra obrany Martina Bartáka, aby prezident Václav Klaus jmenoval šest plukovníků do generálských hodností. Hlava státu obvykle vojáky povyšuje při státních svátcích 8. května a 28. října. V květnu však prezident Václav Klaus, který ten den jmenoval do funkcí celou Fischerovu vládu, vojáky nepovýšil. Obrana nyní navrhuje, aby prezident tradici porušil a generály jmenoval už 30. června, v Den ozbrojených sil.
Mezi navrženými plukovníky jsou tři muži, které měl Klaus povýšit už v květnu, tedy velitel českého letectva Jiří Verner, šéf Vojenské policie Vladimír Ložek a náčelník štábu velitelství podpory Přemysl Škácha. Nyní byl návrh na povýšení rozšířen také o inspektora české armády a zástupce náčelníka generálního štábu Čestmíra Tesaříka z hodnosti brigádního generála do hodnosti generálmajora. Brigádními generály by se měli stát náčelník štábu Vojenského zpravodajství Jan Bureš, náčelník spojovacího vojska Jan Kaše a náčelník vojenské zdravotnické služby Pavel Zbořil.
GALERIE
Očkování