Praha – Železniční cestující v Praze znají především hlavní a Masarykovo nádraží a velké stanice v Holešovicích, Libni či na Smíchově. Celkem je ale ve městě, které tvoří největší český železniční uzel, 43 stanic a zastávek. Jenom malá část z nich prošla nebo prochází rekonstrukcí, většina pražských nádraží připomíná spíše špinavou díru, kterou se snaží cestující co nejrychleji projít a nastoupit do vlaku, který občas špinavou díru tolik nepřipomíná. Přesto se i v Praze blýská na lepší časy a po docela nové spojovací trati nazvané Nové spojení uvítají cestující v české metropoli snad i příjemná nádraží.
V Praze slouží cestujícím 43 železničních stanic a zastávek
Osobní železniční doprava v Praze využívá zhruba 170 kilometrů tratí, některé další dráhy slouží nákladním vlakům. Železniční koleje tak mají ve městě obdobnou délku jako tramvajové a jsou v součtu asi třikrát delší než tratě metra.
Dvě pražská nádraží – hlavní a holešovické – slouží mimo jiné jako konečná stanice vlaků Intercity a Eurocity, tzv. vlaky vyšší kvality zastavují také ve Vršovicích a Libni. Rychlíkové stanice ve městě jsou také Masarykovo nádraží, stanice v Dejvicích, na Smíchově, ve Vysočanech a příležitostně Čakovicích.
Praha hlavní nádraží
Stanice známá dnes jako hlavní nebo také Wilsonovo nádraží byla v roce 1871 otevřena jako konečná odbočné tratě Dráhy císaře Františka Josefa, která vedla z Gmündu přes Veselí nad Lužnicí do Prahy. Nádraží do pádu habsburské monarchie neslo také císařovo jméno, krátce po první světové válce se z něj ale stalo Wilsonovo nádraží. Původní nádražní budovu – tzv. „zámecké nádraží“ – nahradila v roce 1909 dokončená secesní budova architekta Josefa Fanty, s níž vznikla také dvorana přikrytá střechou. V 70. letech minulého století vznikla nová odbavovací hala architektů Aleny Šrámkové, Jana Bočana, Josefa Dandy a Jana Šrámka. Již na konci 19. století se dnešní hlavní nádraží stalo nejvýznamnější pražskou stanicí, neboť na něj byly pomocí spojek napojeny trati od všech směrů s výjimkou Drážďan.
Praha Masarykovo nádraží
Nejstarší dochované pražské nádraží přivítalo první vlak 20. srpna 1845. Jeho polohu a kolejiště navhrl Jan Perner, budova, která se dochovala takřka v nezměněné podobě, vznikla podle návrhu Antonína Jünglinga. Jedná se o jediné hlavové osobní nádraží v Praze a kvůli tomu, ale především kvůli poměrně malé kapacitě pouhých sedmi kolejí je dnes Masarykovo nádraží stanicí využívanou především regionálními vlaky. Díky tomu jím ale denně projde nejvíce lidí ze všech městských stanic.
Praha-Holešovice
Nejmladší pražské nádraží bylo zprovozněno až v roce 1985 a bylo určeno především pro mezistátní rychlíky, které Prahou pouze projížděly. Společná odbavovací hala nádraží a metra vznikla podle projektu architektky Magdy Peroutkové. Nádraží tvoří šestipatrová moderní betonová výpravní budova a dvoupodlažní odbavovací hala, která byla jako první v tehdejším Československu řešena bezbariérově. Kromě stanice metra jsou v sousedství nádraží i dva autobusové terminály. Stanice je dodnes jedinou pražskou zastávkou EC linky Berlín – Praha – Vídeň/Budapešť a pro mnoho turistů tak představuje první místo, které z Prahy spatří.
Praha-Smíchov
V roce 1862 se smíchovské nádraží stalo konečnou stanicí jedné z nejstarších českých tratí – České západní dráhy do Plzně a Furth im Wald. O postavení koncové stanice přišel Smíchov v roce 1872, kdy byla vytvořena Pražská spojovací dráha na nádraží císaře Františka Josefa (osobní vlaky po ní ale začaly jezdit až o sedm let později). Historická nádražní budova byla zbourána během rekonstrukce stanice v 50. letech, kdy vznikla ostrovní nástupiště a nová budova podle projektu architektů Jana Zázvorky a Ladislava Žáka. Má přímou návaznost na stanici metra i na tramvajovou a autobusovou dopravu. Součástí stanice je i druhé smíchovské nádraží, kde končí trať tzv. Pražského Semmeringu, kterou do Prahy přivedla Buštěhradská dráha a dnes je označováno jako Praha-Smíchov, severní nástupiště.
Praha-Vršovice
Stanice vznikla v roce 1880 na Dráze císaře Františka Josefa do Gmündu, resp. Českých Budějovic. Současná neoklasicistní budova s prvky novorenesance byla postavena v letech 1899 až 1903. Vedle osobního nádraží stojí pražské lokomotivní depo, seřaďovací nádraží významné pro nákladní dopravu a také Odstavné nádraží jih, kde jsou deponovány osobní vozy. Z vršovického nádraží vychází vedle trati na České Budějovice také tzv. Posázavský Pacifik, tj. trať do Vraného a dále na Čerčany s odbočkou na Dobříš, a také spojka do Malešic a Běchovic či Libně postavená pro nákladní dopravu, během nynější rekonstrukce trati mezi Libní a Běchovicemi po ní ale jezdí také osobní vlaky na Kolín.
Praha-Libeň
Libeňské nádraží vzniklo na olomoucko-pražské trati v roce 1877, Libeň ovšem měla dlouhou dobu dvě železniční stanice. Vedle současného tzv. horního nádraží existovalo také dolní nádraží, které bylo součástí trati vedoucí na Těšnov. Osobní část současného libeňského nádraží byla modernizována v roce 1978, kdy byla postavena nová odbavovací hala a vybudována krytá nástupiště a podchody. V roce 2004 prošlo rozsáhlou revitalizací.
Praha - Vysočany
V roce 1872 vznikla vysočanská stanice na turnovsko-kralupsko-pražské dráze. Podobně jako známé nádraží v Ústí nad Orlicí stojí i vysočanská staniční budova mezi dvěma kolejišti, neboť vedle trati od Turnova a Neratovic vede do Vysočan také dráha od Lysé nad Labem. Budova je proto přístupná pouze podchodem. V budoucnosti by měla dosavadní nádražní budova zmizet, v rámci modernizace nádraží bude také sjednoceno kolejiště.
Praha-Dejvice
Budova nádraží, které leží na vytížené, leč zaostalé trati Praha – Kladno, prošla nedávno revitalizací, vlaky ale stále zastavují u sypaných nástupišť na starých kolejích. Větší změnu zřejmě přinese až výstavba trati z centra Prahy na letiště do Ruzyně. Dejvické nádraží je součástí ústřední trati Buštěhradské dráhy a v dnešní podobě funguje od roku 1873, v areálu stanice ovšem stojí v ústraní část budovy původního nádraží koňské dráhy Praha – Lány, která měla podle původních záměrů vést až do Plzně. Díky tomu je dejvická železniční stanice docela nejstarším pražským nádražím, první vlak tažený koňmi tam totiž přijel již v roce 1831.
GALERIE
Ilustrační foto