Praha - Pragmatický přístup Evropské unie k dění na Kubě kritizuje šéf lidovců a exministr zahraničí Cyril Svoboda. Na soukromou a utajovanou návštěvu ostrova se vydal ve spolupráci s nadací Člověk v tísni. Po návratu do Prahy uvedl, že na ostrově svobody distribuují potřebným léky pouze česká, nizozemská a polská ambasáda. Ostatní země EU podle něj vyměnily možnost svobodného přístupu a dialogu za pragmatickou politiku.
Svoboda po návratu z Kuby kritizoval přístup EU
Evropská unie se rozhodla zrušit sankce vůči Kubě před rokem. Opatření
proti Kubě byla přijata po zákrocích komunistických úřadů proti disidentům
v roce 2003 a zahrnovala i zákaz návštěv vysoce postavených činitelů.
Formálně byla pozastavena v roce 2005. Po zrušení sankcí začali Kubu
navštěvovat oficiální představitelé EU. Jak Svoboda řekl, málo z nich
hovoří s disidenty, naopak se podle něj objímají s oficiálními představiteli nedemokratického státu.
Česko se v minulosti stavělo proti zrušení sankcí. Za odvolání opatření
proti komunistickému ostrovu tlačilo hlavně Španělsko, které chtělo zlepšit
vztahy s novým kubánským vedením po odchodu Fidela Castra. Po nástupu jeho bratra Raúla se zdálo, že režim oslabuje. Podle posledních zpráv nadace Člověk v tísni však nyní vláda opět zpřísnila represe vůči vlastním obyvatelům.
Brífink Cyrila Svobody (zdroj: ČT24)
Režim prý Svobodu nechával sledovat
Svoboda se na Kubě setkal s členy tamního disentu, které navštěvoval v jejich bytech. Prý si je jist, že byl sledován. „Je to zážitek, připomenout si, co jsme tady měli my před lety, i když na Kubě je to horší,“ uvedl. Evropské země se podle něj mohou stydět za to, že se vzdaly politiky hájení lidských práv na Kubě.
Svoboda je již několikátým českým politikem, který se na Kubu vydal. V roce 2005 byl kvůli setkání s disidenty ze země vypovězen senátor Karel Schwarzenberg. V lednu 2001 se na ostrov vypravil také poslanec Unie svobody Ivan Pilip a někdejší studentský vůdce Jan Bubeník. Tamní policie je však zatkla a propuštěni byli až po osobní intervenci tehdejšího předsedy Senátu Petra Pitharta.