Velehrad - Dnešek připomíná v církevním kalendáři slavnost sv. Cyrila a Metoděje a odkaz jejich křesťanské mise. Ta na Moravě ve druhé polovině 9. století položila základy národní jazykové i literární kultury a přispěla ke vzniku českého státu. V občanském kalendáři je dnešní den také státním svátkem a dnem volna. Pro mnoho věřících z celé republiky je to zejména okamžik, kdy se mohou zúčastnit největší zemské bohoslužby, kterou již tradičně hostí nejvýznamnější moravské poutní místo - Velehrad. Jubilejní desátý ročník probíhá celý víkend v rámci akce Dny lidí dobré vůle. Již včera večer proběhl charitativní koncert. Dnešní dopolední mši vedl kardinál Jozef Tomko spolu s českými a moravskými biskupy. Na oslavu příchodu věrozvěstů dorazily tisíce věřících. Některým lidem jejich pouť zkomplikovalo citelné vedro. Záchranáři poskytovali první pomoc hlavně při drobných kolapsových stavech.
Velehradské Dny lidí dobré vůle vyvrcholily slavnostní mší
Kardinál vyzval k uchování odkazu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje a k víře, která přináší pokoj v srdcích a pomáhá vyšší důstojnosti. Největší katolické bohoslužbě v České republice, která se koná u příležitosti svátku Cyrila a Metoděje, přihlíželo asi 25 000 věřících z tuzemských regionů, Slovenska i Francie.
Ve svém proslovu kardinál upozornil také na opakující se historii, když stejně jako v devátém století, tak i dnes se Evropa integruje a bojuje se o vliv v ní. „To všichni známe. A mnozí v tom zápase ztrácejí jistotu a opouštějí přesvědčení, zásady a hodnoty, které se osvědčily v životě jednotlivců, rodin a národů a které jsou věky prověřené,“ podotkl.
Oslavy věrozvěstů se pořádají po celé republice. I letos se bohoslužby uskuteční například v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně. Večerní mši pak obohatí staroslověnské ordinárium, zpívaný doprovod. Cyrilometodějský svátek se od 14. století slavil u slovanských národů 9. března, v roce 1863 byl přeložen na 5. červenec a roku 1880 rozšířen pro celou katolickou církev. Slovanští věrozvěstové jako první ve střední Evropě propojili východní a západní kulturu. Církev je proto uctívá jako patrony Evropy.
Soluňští bratři přišli zavést jazyk i vychovávat kněží
Roku 863 zažila do té doby pohanská Velká Morava kulturní šok. Na pozvání knížete Rostislava sem přicházejí dva zbožní bratři ze Soluně, kteří do jinak mocného útvaru ve střední Evropě nepřinesli nic menšího než liturgický jazyk a psané písmo. Do bohoslužeb zavedli slovanský jazyk, pro který Konstantin vytvořil vlastní písmo a s jeho pomocí přeložil do staroslověnštiny například téměř celý Nový zákon a žalmy. „Tím, že tady zavedli jazykovou kulturu, tedy hlavně psaného jazyka, tím v podstatě národ zachránili, jinak by zanikl jako mnoho jiných v té době,“ uvedl páter Miroslav Cúth z karlínského kostela. „Oni přišli nejen jako hlasatelé víry,ale přinesli kulturu. Začátek naší kultury je právě tam,“ dodává kardinál Miroslav Vlk.
Možná nejdůležitějším důvodem z dobového hlediska však byla nutnost vychovávat na Moravě křesťanské kněží, kteří by dále hlásali církevní učení. Bratři dali řadu podnětů pro zpěv, ikonografii a kazatelskou činnost i pro politiku, diplomacii a hospodářství. Cyril zemřel v roce 869 v Římě, Metoděj, který pokřtil českého knížete Bořivoje, zemřel roku 885 a byl pohřben na velkomoravském Velehradě. Národ se sice ještě před příchodem částečně zřekl pohanských model, přiblížit lidem křesťanství se ale povedlo až misionářům Konstantinu a Metodějovi.
Pracovali zde s velkými úspěchy, protože vedli kázání i vyučování bratří ve staroslověnštině. V roce 864 ale napadl Ludvík Němec Velkomoravskou říši a kníže Rostislav byl nucen přiznat vazalství vůči východofranské říši a umožnit návrat latinským kněžím. Brzy po jejich příchodu zpět do země dochází ke svárům dvou koncepcí - latinské a staroslověnské.
Oba bratři díky svému odchodu na Moravu údajně opustili slibně se rozvíjející vědeckou a státnickou dráhu. Jejich otec byl v první polovině 9. století vysokým hodnostářem byzantského císařství. Metoděj se prý původně věnoval úřednickému povolání, pak se ale náhle stal prostým mnichem. Jeho bratr Konstantin si zvolil duchovní stav hned po skončení studií a byl vysvěcen na kněze. Vzdělání nabyli oba bratři na řeckých školách.