Terezín - Řada měst a vesnic, které v letech 2002 a 2006 prošly povodňovou kalvárií, dodnes postrádá ochranu před možným návratem pohromy. Ministerstvo zemědělství sice do zábran postupně investuje 10 miliard, avšak v malých obcích se drahé projekty nevyplatí a jinde se proti mohutným stavbám zase postavili sami místní. Ochranný val nechtějí například v Terezíně, a část města tak zůstává bez ochrany. Lidé totiž nejsou přesvědčeni, že takový způsob protipovodňové ochrany bude účinný.
Bariéry proti velké vodě ještě leckde chybí
Před sedmi lety byl Terezín prakticky mrtvým městem uprostřed šestnáctikilometrového jezera. Na ochranu před velkou vodou ale čeká doteď a podobné je to i v nedalekých Ořešácích. Také tady udeřila velká voda dvakrát a také tady se na zábrany stále čeká. Oproti Terezínu jsou ale dál, stavět se začne ještě letos. „Nějakou dobu trvalo, než jsme se dostali do vládního programu protipovodňových opatření,“ uvedl vedoucí Odboru rozvoje, výstavby a správy majetku MÚ Terezín Robert Czetmayer. „Já vidím největší problém v tom, že lidé nejsou přesvědčeni, že je takový způsob protipovodňové ochrany účinný,“ doplnila starostka Křešic Ludmila Juříková (nez.).
Právě nevole místních a obavy z velkých staveb jsou jedním z hlavních důvodů, proč se na řadě míst ještě nestaví. A doplatí na to i Terezín, lidé se postavili proti stavbě třímetrového valu, a západní část města tak zůstane bez ochrany. „Bohužel to vadilo památkářům i občanům, a proto to neprošlo,“ dodal Robert Czetmayer.
Reportáž Terezy Baldové a Štěpánky Martanové (zdroj: ČT24)
Navíc mají obce často problém na dotace dosáhnout, investovat stamiliony do ochrany malých obcí se podle ministerstva zemědělství nevyplatí. Třeba Křešice chtěly ochranu před stoletou vodou, zábrany však nakonec budou pouze na dvacetiletou. Na další obce se nedostane vůbec. Podle starostky Juříkové by na ochranu před stoletou vodou byly třeba miliardy a na ty už nedosáhnou. „Nemůžeme vynakládat milionové projekty na ochranu malého majetku,“ potvrdil mluvčí Ministerstva zemědělství ČR Petr Vorlíček a technický ředitel společnosti Povodí Labe Václav Jirásek podotkl: „Některé obce se probraly pozdě a už není čas, aby do protipovodňového projektu byly zařazeny.“
Do protipovodňových opatření šly po povodních v roce 1997 hlavně na Moravě víc než 4 miliardy korun. Dalších deset budou stát úpravy v místech, která zalila velká voda v letech 2002 a 2006. „Na toto období 10 miliard dostačuje, protože víc by se v té době nestihlo proinvestovat,“ prohlásil Petr Vorlíček.
Ochrana všech krizových míst před velkou vodou by stála celkem 50 miliard korun. Ministerstvo zemědělství chce zbylé peníze získat do roku 2020.
Vláda pomůže oživit Terezín.