Praha - Dnešek je nejteplejším dnem od začátku letošního roku. Teplotní rekordy už padly v Praze, v Českých Budějovicích a v Klatovech. V pražském Klementinu meteorologové naměřili 34,1 stupně Celsia. Rekord z roku 1929 byl zatím sice překonán jen o desetinu stupně, do večera ale jeho hodnota ještě poroste. V Českých Budějovicích padl rekord starý 80 let. Původní hodnota z roku 1929 dosáhla 33,3 stupně Celsia. Dnes se rtuť teploměru vyšplhala na 36,8 stupně. Na západě Čech dnes padl více než 20 let starý teplotní rekord. Rtuť teploměru vystoupala nejvýš v Klatovech, kde meteorologové naměřili 35,1 stupně Celsia. Dosud byl v regionu nejteplejší 23. červenec 1988, kdy bylo maximum 34,2 stupně. Záchranáři museli ošetřit desítky lidí, kteří z horka zkolabovali.
V Česku padly tři teplotní rekordy
Střídání teplých slunečných dní s dny chladnými, které doprovázejí přeháňky či silnější bouřky, je typickým znakem středoevropského léta. Zdravotníci varují před delším pobytem na slunci. Odborníci nedoporučují pobývat na přímém slunci mezi jedenáctou a čtrnáctou hodinou. Paprsky mají v tu chvíli nejkratší cestu k zemskému povrchu a slunce nejvíce pálí. Nejvyšší teplotu meteorologové zaznamenávají až o několik hodin později, většinou po čtvrté hodině odpolední.
Přesto, že se v minulých dnech a týdnech vyskytly extrémní srážky, které měly zejména lokální charakter, zůstává počasí v letošním červenci na území České republiky v normálu. Počasí v české kotlině je nyní stejné jako v Bangladéši. Průměrná teplota v rámci celé republiky je podle hydrometeorologického ústavu zatím jen několik desetin stupně nad dlouhodobým průměrem. Ani současné oteplení nepotrvá dlouho. Dnes večer přejde spolu s bouřkami přes území ČR od západu studená fronta a přinese na několik dní ochlazení. Počasí v Česku tedy má stále svůj středoevropský charakter.
Klima se mění, účinek skleníkového efektu roste
Několik tropických dnů, při kterých třeba padne i dlouhodobý teplotní rekord, nesvědčí samo o sobě podle odborníků o oteplování Země. To, že se klima mění, ale dnes potvrzuje většina vědců. Oteplování způsobují skleníkové plyny. V atmosféře byly vždy, bez nich by na Zemi bylo minus 18 stupňů. Účinek skleníkového efektu se však začal v posledních desetiletích kvůli průmyslové činnosti zvyšovat.
Bleskové povodně a bouřky, které sužují Česko od poloviny června, odpovídají podle klimatologa Jana Pretela scénářům vývoje klimatu pro naše území. Na současném teplém počasí se ale podílel i teplý duben, kdy se teploty pohybovaly o pět stupňů nad normálem. V Česku teplota stoupá již 50 let. Rozdíl mezi 60. a 90. lety je jeden stupeň. Nejvíce se zvýšily denní maximální i minimální teploty v létě, rostly ale i teploty na jaře a v zimě. O teplejších posledních letech svědčí podle odborníků i počty letních a tropických dnů.
Tropické dny a extrémy v počasí
Termín letní den používají meteorologové pro den, kdy je maximální denní teplota alespoň 25 stupňů, v tropickém dni rtuť teploměru přesáhne hodnotu 30. Zatímco v letech 1961 až 1990 bylo za rok průměrně osm tropických dnů, například v roce 1994 jich bylo již 20. Tropické dny přicházejí častěji i na horách, ve výšce nad 700 metrů. Mezi lety 1961 a 1990 jich bylo 12, v desetiletí 1990 až 2000 přes 20. Častěji než dříve padají teplotní rekordy, ale častější jsou obecně extrémy v počasí. Podle odborníků jich bude přibývat.
Horké počasí zasáhlo i jiné středoevropské země. V Maďarsku kvůli horku platí omezení rychlosti na železnici. Nebývalá horka trápí také Slovensko a Itálii. Tropickou noc prožili obyvatelé Rakouska. Například ve Vídni o půlnoci naměřili 26 stupňů.