Krása vyzval ministerstva k dodržování práv duševně nemocných

Praha - Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP ČR) Václav Krása vyzval ministerstva spravedlnosti a zdravotnictví, aby se urychleně začala zabývat otázkou častého porušování práv duševně nemocných lidí. Česká republika podle Krásy nutně potřebuje samostatný zákon, který by se zabýval jejich ochranou. Takovou speciální právní úpravu přitom mají všechny vyspělé státy Evropské unie, tvrdí NRZP, která chce přesvědčit politiky, aby v příštím volebním období takový zákon přijali.

Krásovi nejvíce vadí nucené hospitalizace a nerespektování lidské důstojnosti při zacházení s nemocnými. Někteří lidé s duševními onemocněními pobývají totiž v psychiatrických léčebnách proti své vůli a navíc jsou odkázáni pouze na jednostranné posouzení lékařů, kteří s nimi nekonzultují zvolený léčebný postup.

Časté nedůstojné životní podmínky v psychiatrických léčebnách uváděla již loni na podzim vydaná zpráva ombudsmana vypracovaná na základě kontrol v osmi léčebnách. Někteří pacienti v nich žijí v pokojích s mnoha lůžky; někde jich kontroloři napočítali dokonce 17. Žádné soukromí pacienti často nemají ani na toaletách či ve sprchách; hygiena se často provádí před zraky dalších lidí.

Telefonát Barbory Straňákové (zdroj: ČT24)

Se závěry zprávy ombudsmana souhlasili i někteří odborníci pracující v psychiatrických léčebnách. Upozornili na to, že ČR dává z rozpočtu na zdravotnictví na psychiatrii málo peněz. Na psychiatrii připadá jen 3,7 procenta výdajů na zdravotní péči; méně na ni z celé EU podle NRZP platí již jen Slovensko.

Pomoc psychiatra potřebuje nejméně každý čtvrtý občan EU

Krása uvedl, že česká společnost vnímá problematiku lidí s psychickými problémy jako zcela okrajové téma. Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) za svůj život přitom pomoc psychiatra potřebuje každý čtvrtý občan EU a odborníci předpokládají, že by ji zřejmě potřebovalo ještě mnohem více lidí.

Pacienty psychiatrických léčeben i jejich blízké trápí také často minimální znalosti zdravotníků o jejich právech a neexistence nástrojů na jejich vymáhání. Zájem na obraně práv duševně nemocných lidí prý obvykle nemají ani právníci. „Advokát hájící ex offo práva vraha dostane za jeden úkon až pětkrát více než advokát ustanovený za opatrovníka hájícího práva a zájmy duševně nemocného,“ dodal Krása.

Vydáno pod