Sraz extremistů v Novém Kníně se obešel bez incidentů

Nový Knín (Příbramsko) – Pod záštitou krajně pravicové Dělnické strany dnes v areálu letního kina v Novém Kníně na Příbramsku proběhlo setkání přibližně dvou stovek stoupenců extremismu. Hlavním pořadatelem byl Jiří Bárta, příznivec zakázaného neonacistického Národního odporu a člen DS. Setkání s názvem „Den svobody 2“ bylo původně na internetu označeno jako politický protest, vedení města ho ale organizátoři nahlásili jako charitativní akci na pomoc obětem povodní pod názvem „Povodně 2009“. Extremisté místo konání do poslední chvíle utajovali. Na celou akci dohlíželi policisté, zasahovat ale nemuseli.

„Podpořte svou účastí boj odporu proti kapitalistickému systému! Podpořte den, kdy svoboda zavládne nad totalitou,“ stálo například na webu akce. Setkání se účastnili příznivci Dělnické strany, Dělnické mládeže, Národně demokratické strany Německa (NPD), která je odborníky podobně jako Dělnická strana spojována s neonacisty, nebo Autonomních nacionalistů.

O charakteru chystané akce novoknínská radnice nevěděla. Starosta Tomáš Havlíček po konzultaci s policí rozhodl, že akci nebudou rozpouštět, pokud bude vše v pořádku a nikdo nebude porušovat zákon. „Jsem překvapen, nenapadlo mě, že jsem takhle okatě naletěl,“ okomentoval Havlíček celou událost.

Provozovatelka letního kina Marta Lišková potvrdila, že v kině byl nahlášený kulturní festival, jehož výtěžek má jít na povodně. Prostor byl pronajatý do pěti hodin odpoledne za symbolickou jednu korunu. „Jsem z toho v šoku,“ dodala Lišková k opravdovému charakteru události.

Bárta a lídr Dělnické strany Vandas se vzájemně popírali

Jiří Bárta novinářům řekl, že jde o jeho akci a ne žádný Den svobody a popřel tak slova svého stranického předsedy Tomáše Vandase. I podle Bárty půjde výtěžek na charitativní účely, neinformoval ale, kolik se na „festivalu“ vybralo. Na setkání radikálů se s projevy krajně pravicových politických uskupení počítal. „Prostor k diskusi je dán. Pokud má někdo téma k diskusi, ať k povodním nebo krizi, anebo pokud tuto akci finančně podpořil, nemám s tím problém,“ dodal Bárta.

Setkání proběhlo dva dny před výročím smrti nacistického politika a blízkého spolupracovníka Adolfa Hitlera Rudolfa Hesse. Ten zemřel za dosud nevyjasněných okolností 17. srpna 1987. Událost měla i hudební doprovod, jména koncertujících kapel ale pořadatelé tají. Podle informací z jejich internetových stránek jde o skupiny z Portugalska, Německa, Česka a možná i Slovenska.

Akce v utajení, organizátoři se báli zákazu

Extremisté do poslední chvíle tajili místo konání akce a účastníci se o lokalitě dozvěděli až dnes ráno prostřednictvím mobilních telefonů, jejichž čísla byla zveřejněna na webových stránkách celé akce. Organizace v utajení proběhla z obav před možným zásahem úřadů, tak jak se to stalo v loni v Hradci Králové. V půli loňského srpna v areálu zdejšího kina Širák mělo proběhnout shromáždění krajně pravicové Dělnické strany. Radnice jim však nakonec smlouvu vypověděla, a proto se setkání neonacistů uskutečnilo přímo v ulicích města. Po zhruba hodinovém přednesu projevů akce skončila.

„Asi víte, jaká byla hysterie kolem toho, když jsme se sešli v Hradci Králové. Proto se dnes scházíme zde, aby akce proběhla v poklidu a abychom se připravili na parlamentní volby,“ okomentoval dnešní festival neonacistů v reakci na loňské události předseda DS Vandas. Novináři měli mít původně do areálu letního kina přístup, pořadatelé pak tuto možnost zamítli.

Odborníci: Neonacisté se za záštitou DS cítí beztrestní

Odborníci tvrdí, že právě Dělnická strana vytváří pravicovým radikálům ochranný štít, který jim dává pocit beztrestnosti. Ministr vnitra Martin Pecina předevčírem oznámil, že se jeho úřad opět pokusí o její rozpuštění. Žádost by měla projít vládou již začátkem září a poté by měla být předložena Nejvyššímu správnímu soudu. Úředníci ministerstva již jednu žádost soudu předložili, nicméně neúspěšně.

Nejzávažnějšími činy příznivců krajní pravice jsou útoky proti lidem z romské menšiny. Podle organizací, které se extremismem zabývají, mají neonacisti od devětaosmdesátého roku na svědomí smrt více než 30 Romů. Pravicoví extremisté se v Česku začali formovat v roce 1990, nejvýrazněji kolem skupiny Orlík. O tři roky později oficiálně vznikala uskupení - Vlastenecká fronta, Vlastenecká liga a Bohemia Humer skins. Dnes je reprezentuje především zakázaný, ultrapravicový Národní odpor a zmiňovaná Dělnická strana.