Praha - Skupina senátorů zejména z ODS napadne u Ústavního soudu novelu jednacích řádů, takzvaný zákon o vázaném mandátu. Ten někteří zákonodárci požadovali jako podmínku pro jejich souhlas s Lisabonskou smlouvou. Senátoři se domnívají, že se novely měly schalovat ústavní většinou. Teprve poté, co Ústavní soud o jednacích řádech rozhodne, obrátí se k němu senátoři s Lisabonskou smlouvou.
Obstrukce pro Lisabon: Senátoři posílají vázané mandáty k Ústavnímu soudu
„Úprava jednacích řádů, která umožňuje zavazovat vládu k určitému postupu při jednání v Evropské radě nebo v Radě EU, je nedostatečná. Senátoři se domnívají, že je neústavní, aby Parlament vyslovoval souhlas s dalším přenosem pravomocí na EU jinou než ústavní většinou,“ uvedl senátor Jiří Oberfalzer (ODS).
Senátoři podle něj současně navrhnou Ústavnímu soudu, aby definoval minimum pravomocí, jejichž zachování činí z ČR ještě svrchovaný stát. Ústavní soud by si měl podle Oberfalzra vyhradit konečné právo na interpretaci evropských legislativních aktů v návaznosti na Lisabonskou smlouvu, která upravuje fungování EU po jejím rozšíření.
Podle Oberfalzera by se kvůli tomu měl změnit zákon o Ústavním soudu tak, aby ústavní soudci měli možnost kontroly souladu jednotlivých kroků orgánů EU s českou ústavou. Do doby, než budou přijaty příslušné legislativní změny, by měl Ústavní soud podle senátorů pozastavit proces ratifikace Lisabonské smlouvy.
Klaus bude poslední, kdo podepíše
Smlouvu už schválily obě komory českého parlamentu. Pro dokončení ratifikace dohody v ČR schází ještě podpis prezidenta Václava Klause. Ten s podpisem čeká mimo jiné právě na výsledek posouzení nové stížnosti ohledně posouzení smlouvy. Lisabonská smlouva, která upravuje řízení rozšířené unie, vstoupí v platnost až poté, co ji schválí všech 27 členských států EU. V Německu, v České republice i v Polsku sice dokument schválily parlamenty, ale rozhodnutí zákonodárců ještě mají stvrdit hlavy států. Irsko čeká na podzim další referendum o smlouvě.
Václav Klaus
Vydáno pod