Brno – Veřejný ochránce práv Otakar Motejl dnes kritizoval zákon, který od letošního července zavedl takzvaný institut veřejné služby. Podle normy jsou lidé v hmotné nouzi povinni bez nároku na odměnu odpracovat 20 hodin práce pro obec, jinak dostanou nižší sociální dávky. Dlouhodobě nezaměstnaní ale podle něj nemají stejnou možnost si přivydělat. Stát navíc snížil dávku i lidem, kteří pracovat nemohou, nebo jim obec práci vůbec nenabízí. Například v Rokycanech jsou ovšem s novým systémem spokojení. Ve městě je čisto a členové úklidové čety si mohou přivydělat i tisícikorunu na přesčasech.
Ombudsman kritizuje nový systém přidělování dávek, obcím se líbí
Úklidové čety v Rokycanech čistí a zametají více než čtyřicet kilometrů chodníků. Většinou jde o místní Romy, kteří pobírají dávky v hmotné nouzi. „Máme tady sto lidí, kteří by se měli zúčastňovat veřejné služby, pravidelně jich ale chodí kolem čtyřiceti,“ řekla ČT místostarostka Rokycan Marie Hlávková (Pro naše Rokycany). Radnice je podle ní překvapená, jak úklidové čety dobře fungují. Nový systém přidělování dávek se líbí i obyvatelům: „Bez práce nejsou koláče, dřív byli jen na sociálních dávkách a povalovali se.“
Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová:
„Ministerstvo práce a sociálních věcí jednalo s kanceláří ombudsmana a dohodli jsme se, že se bude stávající systém pomoci v hmotné nouzi analyzovat a v případě potřeby dojde ke změně.“
GALERIE
videogallery_96052
S možností přivýdělku jsou spokojeni i někteří členové úklidových čet. „Za rok jdu do důchodu, nikde mě do zaměstnání neberou,“ uvedl Vojtěch Ferko, který dostane k dávkám i pět set korun navíc za přesčasy. Hlávková se navíc domnívá, že práce pro obec může lidem v hmotné nouzi pomoci najít práci: „Třeba si i někteří z nich možná práci najdou, když zjistí, že to zase tak strašné není.“
Ministerstvo uznává, že zákon je potřeba změnit a upravit
Člen úklidové čety Josef Giňa má ale na věc jiný názor: „Musí člověka úplně ponížit.“ Několik desítek stížností už doputovalo i do kanceláře ombudsmana. Lidé by pracovat chtěli, ale nemají možnost, buď jim to neumožňuje jejich zdravotní stav, nebo jim obec práci vůbec nenabízí. Stát jim přesto snížil dávku na existenční minimum. Ze 123 tisíc osob, které dostávají příspěvek na živobytí, tak 24 tisíc lidí dostalo místo 3 126 korun jen 2 020 korun měsíčně.
Podle zástupkyně ombudsmana Jitky Seitlové je sice princip institutu veřejné služby dobrý, ale nedomyšlený. Po obcích podle ní není možné chtít, aby veřejnou službu měly stanovenou jako povinnost: „Například v Chomutově, kde je několik tisíc nezaměstnaných, město nemůže mít povinnost zajistit pro všechny tuto práci.“ Veřejná služba tak není reálně pro všechny dostupná a splnitelná. Lidé, kteří práci hledali a nesehnali, se proto podle Seitlové mají odvolat na kraj. Kancelář už o problému začala jednat s ministerstvem práce, které uznává, že zákon je potřeba změnit a upravit. Nejdřív se tak ale stane až po předčasných volbách, které se uskuteční až na začátku října.
GALERIE
Úklidové práce