Melčák podal ústavní stížnost proti zkrácení volebního období

Brno - Nezařazený poslanec Miloš Melčák podal ústavní stížnost proti zákonu o zkrácení volebního období sněmovny a rozhodnutí prezidenta o vyhlášení předčasných voleb. Melčák mimo jiné tvrdí, že zákon porušuje jeho právo být volen. Kvůli zkrácení volebního období nemůže být poslancem celé čtyři roky. Řádné volby do sněmovny by se konaly až v létě 2010. Datum předčasných voleb je stanoveno na 9. a 10. října. Ústavní odborníci se domnívají, že předčasné volby Melčákova stížnost neohrozí.

„Nebráním touto stížností vlastní mandát, ale budoucnost ústavního pořádku demokratického politického právního systému v České republice,“ prohlásil Melčák. „Nevím, v čem by mohl (soud) shledávat neústavnost zkrácení volebního období,“ domnívá se odborník na ústavní právo Zdeněk Jičínský (ČSSD). „Samozřejmě lze říci, že poslanci byli voleni na celé volební období, ale to neznamená, že dodržení jejich volebního období je nějakým jejich ústavním právem,“ dodal.

Poslankyně ODS ze sněmovního ústavněprávního výboru Eva Dundáčková pokládá za možné, že soud rozhodne, že poslancům budou nahrazeny jejich mzdy od předčasných voleb až do termínu, kdy se měly uskutečnit řádné volby. „Myslím, že předčasné volby to neohrozí. Spíše je to spor o výkon mandátu a o to, jestli je možné ho zkrátit ve vztahu k náhradě škody, což by byly platy poslanců. Pokud by Ústavní soud do 9. října rozhodl, že se zákon ruší, tak by pokračovala stávající Poslanecká sněmovna,“ řekla Dundáčková. „Já se ale obávám, že tak rychle nerozhodne. Ze strany Ústavního soudu je to důležité rozhodnutí, protože si taky nemyslím, že by sněmovna měla sama sobě zkracovat období,“ dodala. Podle experta na ústavní právo Václava Pavlíčka není v kompetenci Ústavního soudu posuzovat ústavní zákon, proti kterému Melčákova stížnost směřuje. Ústavní soud má rozhodnout, zda jsou zákony v rozporu s ústavou, či ne - a podle Pavlíčka není v Česku instituce, která by takovou stížnost posoudit mohla. „Nikdo nemůže přezkoumávat, co ústavodárce, tedy parlament, rozhodne,“ domnívá se profesor ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Prohlášení Miloše Melčáka

„… Ústava není a nesmí být do budoucna vnímána zákonodárci a politickými stranami jako návod, který se použije jenom, když se to hodí. Přijatý ústavní zákon o zkrácení volebního zákona se příčí ústavnímu pořádku a účelově ho suspenduje. Nemění a nedoplňuje Ústavu, jak by měl, ale je výhradně účelovou a jednorázovou vůlí momentální většiny. Tato praxe, pokud se jí Ústava nebude bránit, znamená, že by kdykoliv bylo možné stejným způsobem zkrátit anebo naopak prodloužit volební období prezidenta republiky, stejně jako Sněmovny. To by byl konec demokracie….“

Na konání předčasných voleb se dohodli zástupci ODS, ČSSD, KDU-ČSL a Strany zelených poté, co sněmovna na jaře vyslovila nedůvěru koaličnímu kabinetu Mirka Topolánka (ODS). KDU-ČSL nakonec dohodu nestvrdila, nelíbil se jí jednorázový způsob vyvolání voleb.

Ústavní zákon o zkrácení pátého volebního období sněmovny se podobá normě z roku 1998, která byla přijata po pádu poslední vlády Václava Klause. Oba zákony například zkracují některé termíny pro organizaci předčasných voleb. O návrhu směřujícím proti novému zákonu uvažovali i někteří senátoři, nakonec jej však nepodali.

Melčák strávil v poslanecké sněmovně celkem devět let. Byl dva roky poslancem (v letech 1996–98), znovu zvolen byl v roce 2002 a před třemi lety mandát obhájil. Byl členem KSČ, od roku 1991 pak ČSSD. Patřil k příznivcům bývalého šéfa strany Miloše Zemana. Sociální demokracie ho v únoru 2007 vyloučila ze svých řad za to, že spolu s Michalem Pohankou dal důvěru kabinetu Mirka Topolánka (ODS).

Ústavní soud
Zdroj: ČT24
Vydáno pod