Praha - ODS má připravený návrh ústavního zákona, který výši platu členů vlády spojuje s hospodařením země, konkrétně s vývojem hrubého domácího produktu (HDP) a výší rozpočtových schodků. Stejným způsobem by byly ovlivňovány i příjmy těch poslanců, kteří by pro příslušný státní rozpočet ve sněmovně hlasovali. Při překročení schváleného schodku rozpočtu o pětinu také bude muset vláda sama požádat sněmovnu o vyslovení důvěry. Novinku dnes na brífinku ODS představil ekonomický expert občanských demokratů Martin Kocourek.
ODS chce, aby platy vlády a poslanců závisely na hospodaření státu
„My se snažíme nastavit mechanismy, principy a kontrolní mechanismy k tomu, aby tady byla dodržována rozpočtová kázeň a odpovědnost. Zároveň chceme z této odpovědnosti vyvozovat důsledky, a to jak pro vládu, tak pro ty, kteří o výsledcích rozhodují,“ vysvětlil Kocourek. Jeho návrhy už za populistické označila ČSSD, která sama nedávno kvůli nynější ekonomické krizi navrhla snížení platů ústavních činitelů.
Podle návrhu ODS by byl na základě státního závěrečného účtu za uplynulý rok, sněmovně předkládaného ke 30. dubnu, stanoven takzvaný „Koeficient rozpočtové odpovědnosti“. Byl by výsledkem vzorce zohledňujícího meziroční změnu HDP a schodek veřejných rozpočtů v procentech HDP. Tímto koeficientem by byl do dalšího předloženého závěrečného účtu násoben plat členů vlády a těch poslanců, kteří pro rozpočet hlasovali.
ODS o platech zákonodárců (zdroj: ČT24)
Limity koeficientu navrhuje Kocourek stanovit na 0,75 a 1,25; na svém by si vláda a poslanci zůstali například při deficitu ve výši tří procent HDP a meziročním růstu HDP také o tři procenta. V případě nepřijetí rozpočtu a z toho plynoucího rozpočtového provizoria by všichni poslanci i členové vlády pobírali jen 70 procent svých platů.
Na vysokém schodku by se musela shodnout většina sněmovny
Pokud by byl navrhovaný schodek rozpočtu na další rok do tří procent HDP (takový schodek označuje ODS jako limitní), tak k jeho schválení by - stejně jako dnes - stačila nadpoloviční většina přítomných poslanců. Nadlimitní schodek, tedy více než tři procenta rozpočtu, by musela schvalovat nadpoloviční většina všech poslanců. Nadlimitní deficit by vláda navíc nesměla předložit třikrát po sobě.
O vyslovení důvěry by pak musela vláda sama požádat, pokud by výsledek hospodaření byl o pětinu horší než návrh schodku nebo pokud by nadlimitní schodek předložila sněmovně dvakrát za sebou. Poslanci by o důvěře hlasovali také tehdy, pokud by předtím dvakrát odmítli schválit Státní závěrečný účet či Zprávu o rozpočtové strategii vlády. Zákon o rozpočtové kázni by neplatil pouze v případě, že by nejméně v deseti krajích platil stav nouze, stav ohrožení anebo by Česká republika byla ve válce.
Kdo by si polepšil? Topolánek ano, Paroubek ne
Kocourek dnes představil i příklady koeficientem ovlivněných platů členů vlády. Například bývalý premiér Stanislav Gross by podle výsledků hospodaření své vlády za rok 2003 v roce 2004 přišel měsíčně skoro o 29 000 korun platu, Jiří Paroubek (ČSSD) v roce 2005 dokonce o více než 41 000 korun. Naopak šéf ODS a premiér v roce 2008 Mirek Topolánek by si podle výpočtu měsíčně o více než 41 000 korun polepšil.
Peníze