V průzkumu, kterého se zúčastnilo 20 000 policistů, vytýkali respondenti reformě například to, že naplánované změny nebyly dotaženy do konce - změnu prý prodělala vnější forma policie, nikoliv už její obsah, vnitřní vazby a styl práce. Vedoucí prý musí namísto kreativity zapojovat spíše improvizaci. Dotázaní také podle Komorouse upozornili na to, že do některých funkcí se velmi rychle dostali lidé, kteří nemají potřebné zkušenosti, protože na rychlost prováděných změn byl kladen velký tlak.
Současný ministr vnitra Martin Pecina, který v mnohém kritizuje práci svého předchůdce a hlavního strůjce reformy Ivana Langra (ODS), prý pouze minulý týden podepsal zprávu o výsledcích průzkumu. Langer už dříve uvedl, že otázky v dotazníku byly kladeny účelově a průzkum byl předčasný.
Policistům se změnilo portfolio pravomocí
K dalším změnám, které v souvislosti s reformou nastanou od počátku září, patří kázeňská pravomoc vedoucích územních odborů. Martinů uvedl, že budou moci trestat své podřízené až desetiprocentní srážkou z platu na dobu až dvou měsíců, nebo je naopak odměňovat do výše 5000 korun. Dlouhodobě chce policie v rámci reformy usilovat o samostatnou rozpočtovou kapitolu, čímž by se osamostatnila od ministerstva vnitra.
Na brífinku policie také bilancovala. Policisté díky reformě získali některé nové pravomoci a některých povinností se naopak zbavili. Například již nedoručují úřední písemnosti, vyšetřují jen nehody se škodou vyšší než 100 000 korun a přestali nahrazovat pořadatele při sportovních akcích. Dostali možnost používat elektrické paralyzéry či vypnout telekomunikační spojení v případě vážné bezpečnostní hrozby.