Hejtman Jiří Zimola (ČSSD) ale připomněl, že kraj nemá příliš možností, jak zasahovat do situace v národním parku či do rozvoje území. Je to prý v pravomoci státu a obcí. „Jsme dohlížecí orgán, který se do sporu vlamuje, protože mu záleží na dalším rozvoji,“ uvedl. Pozice kraje podle něj zesílila až avizovaným vyhlášením stavu nebezpečí kvůli přemnoženému kůrovci. Hejtman sice může vyhlásit kraj nebezpečí, jenže pak by kraj nesl i finanční důsledky.
Vlastní návrh zákona o Národním parku Šumava už měl připravený Plzeňský kraj, po výměně vedení ho ale stáhl. Kraj ale zřejmě přes zimu začne připravovat novou verzi, ve které navrhne menší rozlohu parku.
Zpráva o situaci na Šumavě, kterou dnes jihočeští zastupitelé projednávali, se zabývala i územní studií Šumavy a výsledky pracovní skupiny Horní Lipensko, kterou hejtman ustanovil v červnu. Do konce října by měli mít starostové šumavských obcí k dispozici urbanistickou a architektonickou rukověť, jež by měla napomoci vyváženému rozvoji území. Odstraněna by měla být disproporce mezi lokalitami jižního Lipenska a okolí Zadova a Churáňova na jedné straně, a lokalit Volarska, Boleticka a Hornoplanenska na straně druhé.
Územní studii Šumavy zpracovává pro kraj od roku 2007 Fakulta architektury Českého vysokého učení v Praze. Analytická část je hotova, ta návrhová ale musí počítat i s případným rozšířením bezzásahových zón v národním parku a zvětšení chráněného území v rámci evropské soustavy NATURA.
Právě bezzásahové zóny, ve kterých se přemnožil kůrovec, se v posledních měsících staly terčem protestů, zejména ze stran politiků. Dosavadním výsledkem dialogu mezi ministerstvem životního prostředí a představiteli kraje a obcí je zatím návrh společné dohody pod pracovním názvem Vize Šumava 2020, na kterém se podle ministra Ladislava Mika shodli v pondělí. V příštích deseti letech by se podle něj měla bezzásahová území stabilizovat na současných 21 procentech. Výhledově se počítá s jejich rozšířením o devět procent.
