Do Boletic přijel transport s jaderným odpadem – zatím fiktivním

Boletice – Happening s fiktivním jaderným odpadem uspořádali na hranici boletického vojenského prostoru aktivisté z Česka, Rakouska a Německa. Protestovali tak proti úvahám o možnosti zahrnout vojenský újezd mezi místa, kde by vzniklo hlubinné úložiště jaderného odpadu. K Boleticím se přitom obrátily zraky vlády právě kvůli aktivistům. Kabinet tak reagoval na sérii protestů ve všech šesti vytypovaných civilních lokalitách. Újezdy mají velkou výhodu – vojáci se musí podřídit, referenda a úřední obstrukce tam nehrozí.

První fiktivní jaderný odpad přivezl k boletickému vojenskému prostoru již dnes vlak a aktivisté v bílých kombinézách. Nepřijel těžkým transportem, nýbrž lehkým motorovým vozem na běžné regionální lince. Následovaly odsudky vládního plánu vybudovat ve vojenském prostoru hlubinné úložiště jaderného odpadu. Podle Moniky Machové-Wittingerové z organizace Jihočeské matky je tento plán zhůvěřilost.

Do Boletic dorazili demonstranti i ze zahraničí. Místo totiž leží jen necelých 20 kilometrů od rakouských hranic. Asi osmkrát blíž než Temelín. „Je to obskurní, uvažovat o tom v rekreační oblasti u hranic,“ kritizoval plán Manfred Doppler z organizace Atomstopp Oberösterreich. Podle Bernda-Rüdigtera Scheibnera z Bavorské platformy proti atomovému nebezpečí může úložiště ohrozit Horní Rakousko i Bavorsko.

Reportáž Petra Šuleře (zdroj: ČT24)

Nechápavě ovšem hleděli na protijadernou akci státní úředníci. „Dost dobře to nechápu. Vím, že zelení souhlasí s tím, že se v Česku musí najít místo pro hlubinné úložiště, a když se pokoušíme vhodnou lokalitu najít, tak protestují,“ upozornil ředitel Správy úložišť jaderného odpadu Vítězslav Duda.

Lokalitu pro hlubinné úložiště musí úřady vybrat do roku 2025, o třech nejvážnějších kandidátech by měly rozhodnout do šesti let. Po vzoru plánu na rozšíření Temelína ale chtějí obcím případnou stavbu osladit, do jejich rozpočtu dorazí z Prahy balíky peněz.