Praha – Digitální archiv Paměť národa mapuje formou osobních výpovědí stovek pamětníků významné dějinné události 20. století, především nacismus a komunismus. Vedle nahrávek jsou na webu i texty, fotografie nebo archivní dokumenty. V Praze se dnes koná mezinárodní sympozium historiků a novinářů, kteří plánují společný internetový projekt k výročí pádu železné opony. Na internetu tak budou postupně dostupné výpovědi pamětníků z celé Evropy. Myšlenka vytvořit digitální archiv se zrodila v letech 2006–2007 mezi českými institucemi, které archivují vzpomínky pamětníků. Digitální archiv byl oficiálně spuštěn 28. října 2008.
K výročí pádu železné opony vzniká mezinárodní internetový projekt
V tuto chvíli jsou v digitálním archivu zpřístupněny vzpomínky několika set pamětníků. Základ tvoří záznamy vzpomínek veteránů druhé světové války, protinacistických odbojářů, obětí holocaustu, politických vězňů 50. let a let pozdějších, duchovních a disidentů. Podrobné informace nabízí portál ale jen těm, kteří se registrují a poštou obdrží heslo.
Vedle toho jsou publikována i svědectví funkcionářů výkonné moci – agentů KGB, StB, politických funkcionářů a dalších. Mezi nimi například zpověď obávaného prokurátora Karla Vaše, který byl také nějaký čas vězněm v gulagu i komunistickém lágru. „Snažíme se výpověď nezkreslovat, nedávat k ničemu znaménko plus nebo mínus,“ dodal Mikuláš Kroupa ze sdružení Post Bellum.
GALERIE
videogallery_00067657
Od roku 2008 se k iniciativě Paměť národa začali přidávat jednotlivci a organizace, kteří zaznamenávají vzpomínky pamětníků jak z České republiky, tak z celé Evropy. Výpovědi mimo jiné ze Slovenska, Rumunska, Maďarska nebo pobaltských zemí se digitalizují, texty jsou redakčně zpracovávány a překládány z osmi národních jazyků do angličtiny. „Snažíme se jim dát vědět o této databázi. Ukázat jim, jak funguje a jak ji mohou začít používat,“ uvedl ke spolupráci s ostatními zeměmi Kroupa. Svědectví lidí je podle Michala Kurkiewicze z polského Institutu národní paměti například u zkoumání činnosti tajných služeb jedinou možností, jak se k informacím dostat: „Jejich archivy byly u nás vyčišteny.“
Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček vidí důležitost projektu i ve spojování a využití technologií 21. století. Nahrávky jsou tak doplněny audio a video ukázkami, životopisnými texty, fotografiemi, deníky, archivními dokumenty, odkazy na mediální výstupy a dalšími materiály. Jednotliví pamětníci jsou vždy přiřazeni k dějinným epochám, výročím a pamětnickým kategoriím.