Všeobecnou vojenskou povinnost v Česku zavedl branný zákon z roku 1868. Od té doby se tato povinnost v českých zemích týkala většiny mužské populace. Původně byla délka služby stanovena na tři roky, u námořnictva na čtyři. Později se její délka různě měnila, nejčastěji byla služba stanovena na dva roky, v posledních letech byla zkracována až na dvanáct měsíců. Poslední vojáci v základní vojenské službě odešli do civilu 22. prosince 2004.
„Počátkem roku 2000 jsme měli hodně velký přetlak požadavků, aby mladí muži chodili na výkon služby. Dokonce jsme dostávali i oficiální žádosti otců, aby jejich syn nastoupil,“ vyjádřil se bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý. Branná povinnost může být vyžadována pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu.

Reportáž Barbory Peterové
„Existuje i další varianta, tou jsou aktivní zálohy. Tento koncept by měl nahrazovat novodobé vojáky, kteří by odcházeli do zálohy. Aktivní zálohy fungují a jsou platné,“ vysvětlil Šedivý.