Praha – Kardinál Miloslav Vlk, primas český a arcibiskup pražský, se chystá na zasloužený odpočinek. Odcházet se mu ale nebude s lehkým srdcem. Svému nástupci, jehož jméno zatím není známo, ale který by mohl Vlka v jeho úřadu vystřídat ještě před koncem roku, totiž odcházející kardinál zanechá celou řadu nedořešených záležitostí. „Vyrovnání je odloženo, zákon o církvích není novelizován, katedrála je zatím v rukou státu, smlouva s Vatikánem není,“ jmenoval Vlk v dnešních Otázkách Václava Moravce problémy, které se mu nepodařilo vyřešit.
Vlk se považuje za neúspěšného arcibiskupa
„To je moje černá můra. Za těch dvacet let na té rovině církevně-politické jsem nedosáhl vlastně téměř nic,“ prohlásil kardinál Vlk. Domnívá se ovšem, že se již začíná pro církve nepříznivá situace v Česku mírně obracet a že se blýská na lepší časy.
Zákon o církvích a smlouva s Vatikánem
Otázky Václava Moravce (zdroj: ČT24)
Za vstřícné gesto státu vůči církvím by arcibiskup pražský považoval, kdyby ještě úřednická vláda poslala dál novelu zákona o církvích, který již nějaký čas „leží na legislativní radě vlády“. „Tím by byla utvořena novela zákona o církvích ve společnosti tak, jak to odpovídá pravdě a spravedlnosti, a tak, jak bychom my (jako církve) očekávali. Ta současná novela, která platí, ta je pro církve nepřijatelná,“ uvedl Vlk.
Tento krok úřednického kabinetu by prý odblokoval alespoň ze strany církve ratifikaci smlouvy s Vatikánem. V současnosti zůstává Česká republika jedinou postkomunistickou zemí, která nemá s papežským stolcem smluvně upravené vztahy.
Proč se církev zatím brání ratifikaci smlouvy s Vatikánem?
„Jestliže ten zákon (o církvích) je pro církve nevhodný, tak ta smlouva, když potvrdí tento nedůstojný nebo nevhodný stav, ve kterém církve legislativně jsou, my bychom žádali napřed změnit tento zákon a potom by nebyl problém tu smlouvu ratifikovat alespoň z naší strany,“ vysvětlil Vlk.
Vyrovnání s církvemi
Za vskutku závažný problém, který bude muset Vlk přenechat svému nástupci, považuje vyrovnání s církvemi. „On ten stín na církvích z posledních sedmnácti let vlastně lpí, protože politici zneužili toho, že jsme usilovali o to, aby se vyrovnání nebo spravedlnosti učinilo za dost, a obrátili to proti nám. Dali nám černého Petra do ruky, že chceme majetek,“ popsal nepříznivou situaci Vlk.
Podle poslední dohody by církev měla dostat 83 miliard korun, což arcibiskup pražský považuje za naprosté minimum, ze kterého už nemohla církev slevit. Vyrovnání podle něj nemá být pouhou touhou po penězích a majetku, má v Česku především nastolit právo a spravedlnost.
„Stát z toho majetku, který drží, měl zisk zhruba nějakých 260 miliard a odečteno to, co do církve vložil, zbývá ještě mnoho přes 100 miliard, které by měl stát ještě do církve dát,“ obhajoval Vlk práva církve.
Arcibiskup pražský nyní čeká, že vláda, která vyjde z nadcházejících voleb, uzná ono dohodnuté minimum, a až to ekonomická situace státu dovolí, peníze církvím zaplatí.