Praha - Nejvyšší správní soud začal projednávat vládní návrh na zrušení Dělnické strany. Senát soudu pro řízení ve věcech politických stran se shodl, že vyzve Dělnickou stranu, aby se k němu do 15. listopadu vyjádřila. Soud teď straně zašle celý vládní návrh, kde jsou velmi podrobně popsány důvody, proč by měla být zrušena. Soudci očekávají, že dostanou podrobné vyjádření zástupců od zástupců Dělnické strany - to pak chtějí zveřejnit na stránkách soudu, zároveň podklady zhodnotí a zvolí další postup.
Dělnická strana se má vyjádřit k návrhu na své zrušení
Vládní návrh je už druhým pokusem, jak stranu zakázat. Na jaře se o totéž pokoušel ještě kabinet premiéra Topolánka, avšak bez úspěchu. Návrh tehdy podle soudců neobsahoval potřebné důkazy. Ministr vnitra Martin Pecina proto vypracoval nový, který má hlavně prokázat, že protiprávní činnost je možné přičítat celé politické straně, nikoliv pouze jednotlivým členům. Stát by měl navíc zastupovat známý advokát Tomáš Sokol.
Nedávno například vyplula na povrch spojitost mezi stranou a extremisty z Bruntálska zadrženými kvůli žhářskému útoku ve Vítkově. Podle ministra vnitra Martina Peciny i to je argument do nového návrhu na zrušení strany.
Vstup Ondřeje Schneidera (zdroj: ČT24)
DS: Naše názory a myšlenky jsou silnější než účelové lži a pomluvy
Prokázání konkrétních viníků, konkrétních činů, jejich styků na vedení Dělnické strany má podle ministra vnitra Peciny svůj význam. Ministerstvo proto takové věci shromažďuje. Sama Dělnická strana ale v návrhu vidí pouze důkaz stoupající popularity mezi lidmi a zákazu se nebojí. „V našich řadách určitě není nikdo, kdo by byl schopen být označen za extremistu, rasisti a podobně,“ míní předseda strany Tomáš Vandas.
Policejní experti na extremismus už léta řadí Dělnickou stranu a její příznivce k pravicovým radikálům. O jejím propojení s neonacisty ve výroční zprávě za loňský rok mluví taky Bezpečnostní informační služba.
Vláda chtěla stranu již jednou rozpustit, protože ji podezřívá, že zastřešuje extremistická uskupení včetně neonacistického Národního odporu a otevřeně vystupuje proti demokratickému zřízení. Podle Nejvyššího správního soudu však vláda jednoznačně neunesla důkazní břemeno. Neprokázala se například souvislost DS a neonacistického Národního odporu, například nějakou smlouvou o spolupráci.