Švédský premiér: Klaus stupňuje požadavky na Lisabon

Praha - Český prezident Václav Klaus prý vytvořil další překážku ratifikace Lisabonské smlouvy. Podle švédského premiéra a předsedy Evropské rady Fredrika Reinfeldta požaduje Klaus před podepsáním ratifikačního dokumentu, aby byla ke smlouvě připojena poznámka týkající se Listiny základních práv a svobod. Reinfeldt to řekl agentuře Reuters po svém dnešním telefonátu s Klausem. Hrad se zatím k této informaci nevyjádřil, mluvčí Hradu Radim Ochvat pouze odpoledne uvedl, že se telefonát uskutečnil na žádost švédské strany a tématem byla právě ratifikace Lisabonské smlouvy.

Švédský premiér upřesnil, že Klaus před svým podpisem Lisabonu požaduje dvouvětou poznámku pod textem, která se vztahuje k Listině základních práv a svobod. Poznámku by prý měla přijmout Rada EU. „Řekl jsem mu, že to je špatná zpráva ve špatný čas pro EU. Řekl jsem mu jasně, že to je jeho inkoust na papíře, který je důležitý. A že nechci, aby to zdrželo co nejrychlejší ratifikaci smlouvy,“ dodal Reinfeldt.   

Český prezident prý v telefonátu potvrdil, že ratifikační dokument skutečně podepíše, pokud k němu bude připojena poznámka, již požaduje, a pokud bude kladný posudek Ústavního soudu. Podle premiéra Švédska ale Klaus neupřesnil žádné detaily k tomu, jak by jím požadovaná poznámka měla vypadat.

Chartu základních práv EU nazývanou také Listina základních práv Evropské unie schválili šéfové států v roce 2000. V současnosti se nejedná o právně závazný text, avšak všechny členské státy se zavázaly ustanovení charty dodržovat.

Výjimku pro aplikaci charty si vyjednaly Británie a Polsko z obavy, že by jim unijní justice mohla zpochybnit stávající zákony či vnutit nová práva, která u nich neplatí. U Londýna se to týká především sociálních práv občanů (zaměstnanosti) a u silně katolického Polska práva homosexuálů uzavírat sňatky.

Podle agentury AFP už se proti údajnému požadavku Klause postavil
ministr zahraničí Francie Bernard Kouchner, který prohlásil, že se Lisabonská smlouva nebude měnit. Šéf francouzské diplomacie ještě dodal, že nepochybuje o tom, že bude český prezident zdrojem mnoha dalších potíží.

Švédsko v současné době unii předsedá, a proto ho Klausův postoj k dokumentu enormně zajímá. Klaus je známým odpůrcem Lisabonu a bez jeho podpisu není ratifikace v Česku možná. Prezident nyní čeká na rozhodnutí Ústavního soudu, který dokument posuzuje. 

V Praze jednala švédská ministryně pro EU

Lisabonská smlouva byla tématem i dnešní schůzky šéfa Senátu Přemysla Sobotky a švédské ministryně pro Evropskou unii Cecilie Malmströmové. Ministryni především zajímalo, v jaké fázi je v České republice ratifikace dokumentu. Sobotka situaci přirovnal k vlaku, který míří do cílové stanice, ale na chvíli se zastavil u Ústavního soudu. Ministryně doufá, že do cíle dojede co nejrychleji. Návštěva švédské ministryně navazuje na včerejší debatu Fischera s předsedou Evropské komise José Barrosem. Spolu s Polskem je Česko poslední zemí, která Lisabon ještě neratifikovala.

Přemysl Sobotka:

„Jako politikovi mi nepřísluší, abych zasahoval do jednání Ústavního soudu, ale pevně věřím, že rozhodne v relativně krátkém čase. Termín vidím na konec tohoto roku, kdy se nejen Ústavní soud, ale i prezident zachová podle ústavního pořádku.“

Ministryně Sobotku ujistila, že švédské předsednictví EU respektuje český ústavní systém, ale o osudu Lisabonské smlouvy by chtělo mít jasno co nejdříve. Už dopoledne se Malmströmová sešla i se senátorem za ODS Jiřím Oberfalzerem, který je jedním z iniciátorů stížnosti k Ústavnímu soudu. V názoru na dokument se spolu sice podle ministryně neshodli, oba se ale domnívají, že je potřeba situaci brzy vyřešit. Oberfalzer podle svých slov také doufá, že soud vyřeší stížnost ještě v letošním roce. 

Polský prezident podepíše smlouvu v sobotu

Dobré zprávy tak švédské předsednictví dostalo alespoň z Polska. Prezident Lech Kaczyński podepíše smlouvu v sobotu, řekl agentuře Reuters jeho poradce Tomasz Brzezinski. Podle agentury AFP do Polska přijede šéf Evropské komise José Barroso, předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek a švédský premiér Fredrik Reinfeldt, jehož země EU nyní předsedá - slavnostní akt je plánován na poledne.

Unii velmi záleží na tom, aby Lisabon platil od příštího roku. Jinak bude sedmadvacítka fungovat podle staré smlouvy, která snižuje počet komisařů, a to se málokomu líbí. Šéf Evropského parlamentu Buzek už zítra přijede do Prahy a jednat chce vedle premiéra i s Klausem.

Vydáno pod