„Vláda jedním dechem říká, že je nebezpečí, že by naše podpora v době ekonomické krize a sociálních problémů mohla růst. Z toho je jasně vidět, že se obává pouze politické konkurence a jediným cílem zrušení Dělnické strany je snaha zamezit nárůstu popularity skutečné opozice, která má velkou šanci se v následujících letech dostat do Poslanecké sněmovny,“ myslí si Vandas.
U Nejvyššího správního soudu hodlá stranu zastupovat sám, podklady mu však připraví tým právníků. Vandas očekává první stání v prosinci, rozsudek by podle něj mohl padnout v lednu. Do 15. listopadu musí předseda DS poslat soudu vyjádření k vládnímu návrhu. U samotného přelíčení se hodlá vyjadřovat postupně k jednotlivým bodům vládního návrhu. Už dnes před novináři označil některé z nich za důkazně chabé a účelové manipulace. Soud podle něj i podruhé návrh na zrušení strany zamítne tak, jak to už letos jednou udělal.
Telefonát Jana Šenkýře
Tomáš Vandas:
„Důkazní materiál je stejně nulový, jako když vláda podávala návrh první… Jde prostě o obyčejný ideový boj proti opoziční straně, která má být zrušena jenom proto, že tady propaguje nepohodlné názory a myšlenky.“
Z vládní dokumentace vyplývá, že strana má nyní 670 členů. Někteří z nich byli v minulosti trestáni za rasově motivované útoky a nenávistné slovní projevy. Materiály naznačují, že například šéf rozhodčí komise strany Jiří Petřivalský otiskuje stejné články ve stranických Dělnických listech a na webu Odpor.org, který odborníci připisují neoficiálnímu neonacistickému hnutí Národní odpor. Různí členové a kandidáti Dělnické strany se podle dokumentace účastní neonacistických koncertů a akcí a působí či působili v Národním odporu, Autonomních nacionalistech, Národním korporativismu a dalších ultrapravicových uskupeních.
