Ochránci soukromí se bojí zneužívání DNA

Praha - Ochráncům soukromí vadí, že policie může získávat DNA všech obviněných a odsouzených bez ohledu na závažnost trestného činu. Pravidla by chtěli zákonem zpřísnit. Kriminalisté a ministerstvo vnitra se hájí tím, že jim jde jen o identifikaci a o vyšetření zločinů. Zneužití vyloučili, zpřísnění zákona podle nich není nutné. Dnes se na toto téma konal seminář v Senátu.

„Profily (DNA) obviněných a vězňů jsou zpracovávány, aniž by to bylo nezbytné s ohledem na povahu konkrétního trestného činu,“ uvedla inspektorka Úřadu pro ochranu osobních údajů Kamila Bendová. Policie podle ní reagovala na kritiku zacházení s citlivými údaji tím, že genetická data v policejním zákoně z okruhu citlivých údajů vyřadila.

Výhrady měla Bendová rovněž vůči právní úpravě policejní databáze DNA. Podle doporučení Rady Evropy musí být pravidla fungování takového registru upravena zákonem - úprava v zákoně o policii je podle ní značně nekonkrétní. Proto je potřeba nový zákon, který by měl mimo jiné vymezit okruhy lidí, jejichž vzorky DNA lze odebírat a uchovávat. Podle Bendové je nepřípustné, aby v databázi zůstaly informace o osvobozených nebo obvinění zbavených osobách.

Policie: Právní úprava je dostatečná

Zástupce ředitele odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Karel Bačkovský naopak označil dosavadní právní úpravu za dostatečnou. Vzorky DNA je podle něj možné využít nejen u násilných trestných činů nebo k identifikaci oběti, ale také u hospodářské kriminality. Databáze DNA je nutná pro případ potřeby budoucí identifikace osoby, na což by data z občanského průkazu nepostačovaly. Bačkovský podobně jako ředitel Kriminalistického ústavu Emil Vančo uvedl, že policie využívá pouze ty části DNA, které nevypovídají nic o lidských vlastnostech. Přistupuje k nim stejně jako k otiskům prstů. Podle Bačkovského mají přístup do databáze pouze čtyři stovky osob s vymezeným oprávněním.

Kritici současné právní úpravy, včetně Petra Poláka z kanceláře veřejného ochránce práv nebo Heleny Svatošové z organizace Iuridicum Remedium, nicméně pokládají za potřebné vyřešit, jak má databáze DNA vypadat. Kritizovali také praxi plošného odběru vzorků DNA ve věznicích. Vězni podle nich nebyli řádně poučeni, takto získané vzorky by mohly být jako důkazy zpochybněny.

Otisk prstu
Zdroj: ČT24