V Táboře zakázali mítink pohrobka Dělnické strany

Tábor - Městský úřad v Táboře zakázal předvolební mítink Dělnické strany sociální spravedlnosti. Argumentoval mimo jiné i tím, že partaj je přímým pokračovatelem zatím nepravomocně zakázané Dělnické strany. Ta dnes u Ústavního soudu napadla rozhodnutí o svém rozpuštění, a to se proto prozatím odkládá. V případě táborského rozhodnutí jde zřejmě o vůbec první případ zákazu předvolebního shromáždění kvůli obavám z extremismu.  Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), jejíž členskou základnu tvoří právě představitelé Dělnické strany (DS), se nyní chce obrátit na soud.

Ke zrušení Dělnické strany došlo z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v polovině února. Tím, že Vandasova partaj toto rozhodnutí dnešním návrhem Ústavnímu soudu napadla, však své rozpuštění zároveň odložila. Existovat bude minimálně po dobu řízení před Ústavním soudem. Nelze předjímat, za jak dlouho a jakým způsobem soud rozhodne.

Již dříve Dělnická strana ohlásila, že do sněmovních voleb půjde pod hlavičkou sesterské DSSS. „Pokud bychom kandidovali jako DS, tak hrozí, že by to Ústavní soud řešil dlouho nebo by potvrdil verdikt Nejvyššího správního soudu, tak bychom byli vyřazeni z volebního klání,“ podotkl předseda strany Tomáš Vandas. Jedno z prvních velkých setkání DSSS však táborská radnice zatrhla.

Vandas se obrátil na soud. Zřejmě mu dá za pravdu

„Vyšli jsme z internetových stránek. Ani oni (představitelé DSSS) se netají tím, že jsou přímými pokračovateli Dělnické strany,“ argumentovala vedoucí kanceláře táborské starostky Dagmar Vacková. V odůvodnění zmiňuje úřad zkušenost z loňského června, kdy zde tehdy ještě nerozpuštěná Dělnická strana avizovala shromáždění jako „poděkování voličům za účast v eurovolbách“. Ve stejný den i hodinu ve městě začínal mezinárodní pochod sexuálních menšin.

Volební lídr DSSS a předseda DS Tomáš Vandas je proti rozhodnutí městského úřadu: „Nikdo nemůže perzekuovat DSSS jenom za to, že jsou tam pánové Vandas, Štěpánek, Zbela nebo jiní…“ Ve věci se proto obrátil na českobudějovický soud. Podle právníka Oldřicha Kotěry má navíc šanci na úspěch, neboť skutečnost, že byla Dělnická strana zakázaná, neznamená, že by její členové ztratili shromažďovací právo.

Soud rozpustil Dělnickou stranu průlomovým rozhodnutím ze 17. února. V programu, idejích a symbolech strany nalezl xenofobní a šovinistické prvky, rasistický podtext a návaznost na nacionální socialismus, tedy ideologii spojenou s Adolfem Hitlerem. Strana podle soudu podněcuje k násilí a usiluje o radikální změnu demokratického zřízení. Podle verdiktu také uměle vytváří pocity ohrožení, třeba ze strany cizinců a imigrantů.