Praha - Až 40 procent lidí trpí poruchami spánku. Podle vědců je dále znepokojující, že za posledních čtyřicet let se snížila jeho délka. Průměrná doba spánku se za tu dobu zkrátila o tři čtvrtě hodiny. Nedostatek spánku může vést k řadě nemocí a dokonce zkracuje délku života. „Nespavost nebo zhoršený spánek vyvolávají srdeční poruchy a potom psychiatrické nemoci, deprese, schizofrenie, úzkosti a podobně,“ říká neurolog Karel Šonka. Doba spánku ovlivňuje také délku života; spánek kratší než šest a půl hodiny zvyšuje úmrtnost. U lidí, kteří denně spí méně než pět hodin, je riziko dřívější smrti třikrát větší.
40 procent lidí trpí poruchami spánku. Ohroženy jsou děti
Nespavost postihuje i děti, poruchami usínání nebo opakovaným nočním probouzením trpí až 30 procent dětí. Mezi kojenci je takto postižena dokonce polovina. Na vině jsou přitom hlavně rodiče.
„U kojenců a batolat je nutné si uvědomit, že spánek se vytváří a vyzrává. A rodiče jsou faktorem, který tam musí zavést pravidelnost, správný spánkový režim,“ vysvětluje neuroložka Iva Příhodová.
Reportáž Magdy Trojanové (zdroj: ČT24)
Rodiče by měli děti odmalička učit správným návykům
Neléčená nespavost u dětí může způsobit obezitu, agresivitu, úzkost i hyperaktivitu a s tím spojené problémy ve škole. Rodiče by proto měli děti odmalička učit správným návykům. Například už od kojeneckého věku by se dítě mělo naučit usnout o samotě.
Spánek