Praha - Křesťané si dneškem, tedy Květnou nedělí, připomínají vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. Dodnes se s Květnou nedělí pojí symboly živých zelených rostlin. V Česku se světí třeba kočičky, lískové pruty nebo tisové větvičky. Zvyk svěcení ratolestí je starý minimálně čtyři sta let. Květnou nedělí začíná svatý nebo také pašijový týden, který je jedním z nejvýznamnějších období křesťanského církevního roku.
Je Květná neděle. Začíná svatý týden
Zelené ratolesti dnes ráno posvětí také kardinál Miloslav Vlk v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě. Průvod pak i s ratolestmi přejde do katedrály sv. Víta na bohoslužbu. Oslava Květné neděle se na Hrad vrací po dvou letech. Loni bylo svěcení ratolestí kardinálem Vlkem přeloženo na Staré Město do chrámu Matky Boží před Týnem kvůli návštěvě amerického prezidenta Baracka Obamy.
Evangelium sv. Jana 12:12-13:
„Druhého dne se dovědělo mnoho poutníků, kteří přišli na svátky, že Ježíš přichází do Jeruzaléma. Vzali palmové ratolesti, šli ho uvítat a volali: Hosanna, požehnaný, jenž přichází ve jménu Hospodinově, král izraelský.“
Slaví se Květná neděle (zdroj: ČT24)
Slavení Květné neděle je doloženo již od 7. století. Květná neděle je spojována také s různými lidovými pověrami. V tento den by se například nemělo nic péct, protože by se prý zapekl květ na stromech a neurodilo by se žádné ovoce. Na Květnou neděli by se také měly oblékat nové šaty, aby v nich člověk kvetl. Dříve se také například domy vymetaly zelenými ratolestmi, aby se z nich odklidila všechna nemravnost a zhýralost.
Každý den v týdnu má své jméno
Největší význam ve svatém týdnu mají poslední tři dny. K Zelenému čtvrtku se váže, podle Kristova příkladu, hostina a středověký obřad umývání nohou starcům. Podle pověr se jedla zelená strava, hlavně špenát, zelí nebo hrách, aby byli lidé celý rok zdraví. Naposledy se také rozeznívají zvony, pak utichnou až do sobotní noci. Podle pověsti odlétají do Říma.
Velký pátek je pak dnem Kristova ukřižování. V lidových pověrách je spojen s magickými silami. Měly se otevírat hory, které vydávaly své poklady. Nemělo se nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarovaná.
Bílou sobotou končí půst, nekonají se žádné obřady a připomíná se uložení Kristova těla do hrobu. Týden vrcholí Velikonoční nedělí - tedy slavností zmrtvýchvstání Páně. Je to největší slavnost křesťanského církevního roku, oslava Kristova vzkříšení.